Negativismus a sebevražedné sklony
Dobrý den,
Mám přítele, se kterým se scházím 4 roky. Poslední dobou často mluví o sebevraždě - "skočí z mostu, z okna; půjde se utopit". Nemluví jen tak z legrace.
Oba nemáme situaci "vyřešenou", Máme odrostlé děti, on navíc bydlí sám. Stále je ale pod značným vlivem manželky, se kterou 15 let nežije. Především co se týká jejich dvou dospělých dcer. Jeho manželka nemá jiné starosti, než řešení životů svých dcer a jemu z toho vyplývají samé úkoly. není schopen tomu čelit.Nebydlíme spolu, navštěvujeme se. Ve svých 60ti letech musím přiznat, že je nevyrovnaný, velice submisivní. Nikdy nevím, že to, co si domluvíme, bude nakonec opravdu platit. Jeho životní postoj je špíše negativní, nevěří si. Postrádá zdravé sebevědomí a ve své původní rodině má postavení "onuce, poskoka" - na zavolání.
Proč jsem se rozhodla vyhledat Vaše stránky byla včerejší situace. Protože se rozhodl rekonstruovat svůj dům, tak má dost nabitý program.
Měli jsme včera strávit společně odpoledne, ale měl napilno. Proto oběd jsem se rozhodla mu přivézt. Jeho reakce mě překvapila - byla naprosto neadekvátní. Něco v tom smyslu, jak jsem si to mohla vůbec dovolit. On takto prý fungovat nemůže. Vlastně ani neví co bude dělat, třeba bude jen koukat do blba. A zase poznámka, že skočí z mostu.
Mrzelo mě, že, ač jsem se spontánně rozhodla, že mu dovezu oběd, on z toho chce hned skákat z mostu.
Mám obavy o jeho psychické zdraví. Nevím jak mám pomoci, resp. jestli vůbec můžu pomoci.
děkuji.
Miriam Bartlová
Petr Příhoda
Odpověď odborníka:
Dobrý den, podobně jako peer poradkyně postrádám zmínku o tom, zda jste s přítelem o vašem společném vztahu a jeho hranicích otevřeně mluvili. Dle Vašeho popisu je pod tlakem své bývalé manželky, který nezvládá pro svou submisivitu. Může to souviset i s jeho povahou, z toho se nedá ještě usuzovat na to, že trpí duševní poruchou. Fakt, že rekonstruuje dům, je zaneprázdněný a v činnosti hovoří pro to, že v nekterých oblastech je docela výkonný a schoipen akce, což depresivní lidé nebývají (vyloučit se to ale nedá). Byloí by dobré, kdybyste si navzájem sdělili, co od vztahu vlastně očekáváte, jak si jeho existenci vlastně představuje a onu epizodu s obědem si vysvětlili, protože je možné, že přítel má své hranice nastavené jinak než Vy. Vám oběma s tím pomoci psychoterapeut, který se zabývá párovou terapií či poradenstvím.
Vlaďka
Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Rozumím tomu, že přítelovy postoje a výroky pro vás jsou nepříjemné a vzbuzují obavy o něj. Nezmiňujete se, zda jste s ním někdy otevřeně mluvila o tom, co s vámi jeho slova dělají a zda jste projevila natolik závažné obavy o něj, aby se sám zamyslel, zda by neměl vyhledat nějakou pomoc. Vždy záleží na vnitřní motivaci člověka samotného. Jestli si uvědomuje, že s ním něco není v pořádku a jestli věří, že by mu mohlo být lépe. Vzpomínám si, jak dlouho trvalo mně samotné, než jsem se rozhodla svou životní situaci řešit a vyhledat odborníky. Váš přítel má možná podobný negativní životní pocit již dlouhou dobu a ani si neuvědomuje, že to může být příznak nějakého depresivního ladění. Když to shrnu: být na vašem místě, projevila bych o blízkého člověka obavy, vyjádřila bych, jak moc mi na něm záleží, ujistila ho, že existuje pomoc a nabídla bych mu podporu v jejím vyhledání. V úvahu by připadala jak návštěva psychiatra, tak psychologa. Držím vám oběma palce a přeji jen vše dobré.
Zpět na seznam