Nemocny bratr

Dobry den, obracim se na Vas s prosbou ohledne meho bratra. Nevim, kam se mam obratim, kdo by nam pomohl. Nedokazeme bratra presvedcit aby navstivil doktora. Myslime si, ze trpi schyzofrenii, bohuzel je velice tezke diaknostikovat jeho prognozu bez lekarskeho vysetreni. Bratrovi je 27 let, moc nemluvi a kdyz mluvi, neni mu rozumet, vetsinou nas neposloucha, mluvi si sam pro sebe. Mluvi o vecech, ktere neexistuji. V unoru nam zemrel otec, bratr si mysli, ze to jeho otec nebyl a ze umrel pred nekolika lety a vse co se deje je zfalsovane. Je toho vice, opravdu nevim, kde zacit. Volala jsem bratrova obnodniho lekare a vse mu vysvetlila, bohuzel nam bylo vysvetleno, pokud si bratr sam nedojde, nikdo nam nepomuze. Opravdu nevim, jak mam motivovat nemocneho cloveka, ktery mi nerozumi. Opravdu tady neni jine reseni??? Bratra nedokazeme presvedcit, aby se nechal vysetrit. Bojim se o jeho zdravotni stav, ktery se zhorsuje. Nechceme aby si ublizil a v nejhorsim pripade, aby ublizil nekomu v okoli. Je to moznost, aby doktor prijel k nam a vysetril bratra??? Dekuji za odpoved
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, psychiatři většinou nemají výjezdy k pacientům v popisu práce. Poradit se můžete s bratrovým praktickým lékařem, strategii také můžete telefonicky probrat na některé z linek důvěry (např. 284 016 666), lze se také obrátit na některou z organizací, která se věnuje péči o duševně nemocné v jejich přirozeném prostředí (např. Fokus, v některých regionech pak fungují Centra duševního zdraví - tzv. CDZ)). Nastane-li situace, kdy jste přesvědčeni, že bratr ohrožuje sebe či okolí, pak je to důvod k volání záchranky.
Avatar

Bára

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Děkuji za Váš dotaz. Jste opravdu v patové situaci. Váš bratr musí sám chtít něco změnit. Na druhou stranu je už možná v situaci, kdy nemá náhled a necítí potřebu. Že by doktor navštívil pacienta doma není obvyklé. Ale například pracovníci organizace Fokus takto do domácností docházejí a snaží se klienta motivovat ke spolupráci i s odborníky. Asi poslední scénář je, když už je chování až nebezpečné a je potřeba zavolat záchranku. Já bych se snažila s bratrem ještě mluvit, nevzdávala bych to. Vysvětlovala mu situaci a motivovala ho stále dokola. Ale je to těžké, někdy se to jeví až bezvýchodné. V práci se s těmito případy někdy setkám a bohužel musím konstatovat, že to někdy nemá řešení. Přeji i tak mnoho sil a snad se situace vyřeší.


Zpět na seznam