Nespavost, strach z toho, co bude
Dobrý večer, již delší dobu mám dvě období, kdy v jednom mám výkyvy nálad, podrážděnost, únavu, častou nespavost, ráno se musím nutit vstat, bolest a hlavy a zad,pocituji tlak na hrudi, bojím se. Doma to často vede k hadkam, které si dávám za vinu, snažím se to potlačovat, ale většinou to nejde. Pak je období, kdy mám klid a to nejčastěji, když mám volno v práci. Ale i tak několik dní před nástupem začnu znovu nespat, přemýšlím, co zase v práci bude. Je mi 33,delam ve zdravotnictví a v práci jsem pod neustálým stresem, ale především nevhodným chováním nadřízené. Doma mi furt opakuji, že si z toho nemám nic dělat, ale já se bojím chodit do práce hlavně kvůli ní. V práci často chybím, bojím se, že něco pokazím, že to nezvládnu, do toho tam chodím nevyspana. Od února do dubna jsem byla na neschopence se zády, které mě bolely mezi lopatkami. Pak jsem byla s mladším synem doma do konce školního roku. Stav se mi pomalu zlepsoval, ale nyní jak mám znovu nastoupit, tak pocituji poslední týden znovu obavy, strach, nespím, vadí mi hluk a jsem celkové napjatá a podrážděná. Strašně mi vadí, že tam budou lidé, opětovně budu ponižována a budu nevyspana. Nevím, jak to řešit, za kým mám jít. Bojím se, že si to vše namlouvam, že to prehanim a že lékař ze mě bude dělat hipochondra.
Petr Příhoda
Odpověď odborníka:
Dobrý den, podle Vašeho popisu je zřejmé, že potíže, které pociťujete, souvisí s tím, jak snášíte podmínky ve Vašem zaměstnání. zda to více souvisí s obecným stresem, který přináší práce ve zdravotnictví, nebo se vztahy na pracovišti nevím, ale to, co popisujete upomíná na ohrožení syndromem vyhoření. K tomu, aby se situace mohla zlepšit, je třeba změny. s tím Vám může pomoci psycholog/psychoterapeut.
Agáta
Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Rozumím tomu, že se Vám do práce nechce. Zvláště, je -li náročná jak po stránce vztahové, tak náplní práce. Chápu, že vás vše bolí, že je vám zle, je to docela normální reakce na špatně řešitelnou situaci. Nepřipadá mi to v podstatě ničím patologické a stejně jako náš doktor píše výše, asi bych s tím nutně nechodila k lékaři, leda snad pro nějaké doporučení, ke komu a kam. Já osobně jsem se cítila ze své práce v minulosti také unaveně a otráveně. Chtěla jsem práci změnit a nebylo to příliš snadné, moc mě nikde nechtěli, nebo kladli podmínky, o které jsem nestála já. Nakonec jsem zůstala, kde jsem a rozhodnutí mi zpětně nevadí. Moje známá chtěla odejít z práce kvůli kolegyni, nakonec kolegyně byla odejita dříve, i to se stává. Jestli je na tom pro mne ale něco varovného, tak to, že prostě možná špatně snášíte stres, kteří jiní zvládnou. Teď je otázka, na kolik je ten stres opravdu objektivní a na kolik je neúnosný pouze pro Vás. To já nemohu soudit za Vás. Byla by to ale otázka, na kterou bych se já osobně na nějaké terapii zkusila chvíli soustředit.
Zpět na seznam