Obavy z injekce a psychiatričky

Dobrý den, je mi 33 let a od 17 let jsem v invalidním důchodu a léčen na schizofrenii. Deatily vzniku nemoci nebudu rozebírat, jedině ústně. Mám obavu. Byl jsem dlouho v Bohnicích, Pak asi 4X na "Karláku", kde docházím i k primářce. A zde je má obava. Byl jsem u ní léčen řadou léků. Více by bylo v mém spisu. (tlustá složka). Nyní jsem na Haloperidolu-Richter, který mi vyhovuje, jen ho beru zatím ve vysokých dávkách 1 večer a 3 na noc. (1,5 mg). Jsem po cca 4 nebo 5 injekcích paliperidonu-Xeplion, a bojím se, že dostanu další. Je mi po nich strašně zle. Zvlášť po té poslední. Děkuji předem za radu, co mám dělat. P.S. Z doktorky mám obavu, protože je žena a vždy mne "ukecá".
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, neznám recept, jak se "nenechat ukecat ženou", myslím, že základem úspěšné léčby je na důvěře a respektu založený vztah mezi lékařem a pacientem. pacient by se rozhodně neměl lékaře bát a je-li tomu tak, bylo by optimální s lékařem o tom mluvit. Pokud je Vám po injekcích strašně zle, měl by to s vámi lékař probrat a navrhnout řešení. Také můžete zauvažovat, zda psychiatra nezměnit.
Avatar

Agáta

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Také docházím k psychiatrovi,  několik let. Za tu dobu se u mě změnily léky i lékaři. Myslím si, že to, jak komunikujete s psychiatrem, je velmi důležité, ovlivňuje to výrazně to, jak se cítíte a budete cítit. Vy máte právo na to, o způsobu své léčby spolurozhodovat. Pokud Vám injekce nedělají dobře a dokážete jasně vysvětlit, co to znamená, že je vám zle, lékařka by měla zvolit jiné řešení, časem upravit dávkování, nebo i druh medikace. Nebojte se diskuse, čím více informací lékařce poskytnete, tím lepší by měla být vzájemná spolupráce. Já jsem třeba měla po lécích závratě, nebo poruchy menstruačního cyklu, chuť na sladké, apod. Dokázala jsem popsat kdy a jak je mi zle a to mi hodně pomohlo, dnes mám medikaci, která mi vyhovuje, skoro o ní nevím.  To, že vás paní doktorka přesvědčí tím, že je žena, je samozřejmě obtížné. Nicméně zkuste se tím moc netrápit. Lékaři i lékařky mohou i využít svého šarmu, aby prosadili svou, nicméně mívají řady pacientů a není pravděpodobné, že by měli o své pacienty zájem jako o partnery, mají o ně zájem, protože se jim snaží pomoci, protože s nimi potřebují mluvit,  řeč je jejich nástroj pracovní.  Zkuste to tak brát, třeba se vám bude komunikovat snáze. Držím palce.


Zpět na seznam