Odpuštění a proklínání

Dobrý den. Chtěl bych se zeptat. Moje matka proklíná mého otce. Důvodem má být to, co vše špatného ji udělal v minulosti. A nechce mu odpustit, protože si myslí, že si to zaslouží. Když ji řeknu, že proklínání je špatné a odpuštění je naopak dobré, tak si stojí za svým. Chtěl bych ji nějak pomoci. Ona to nechce slyšet ode mě, ale asi od někoho jiného. Často na mě přenáší její negativitu. Můžu Vás poprosit o radu? Moc děkuji. Kuba
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den Kubo, Váš dotaz postihuje komplikovanou oblast lidské psychiky, kterou medicína (psychiatrie) nemusí být schopna řešit. Umění odpouštět souvisí se schopností empatie a tolerance k odlišnému postoji druhých. Je vnímaná spíše jako kladná vlastnost, chceme-li ctnost,. Naopak nenávist a neschopnost odpouštět bývají spojovány s pomstychtivostí a jsou vnímány vesměs negativně. Většinou však nejde o příznak nemoci, ale o postoj člověka. Dané postoje se mohou vztahovat jediné osoby, o které je dotyčný přesvědčen, že mu ublížila, nebo mohou vyplývat z povahy člověka a jeho postoje ke světu a kdruhým. Každopádně schopnost odpouštět, chápat a tolerovat je pro oblast vztahů velmi cenná. Pro Vás je důležité, abyste se nenechal ovlivnit Vaší maminkou, svůj názor ji řeba v klidu zkusil vyložit. Proklínaná a nenáviděná osoba je Váš otec s důležité je, jaký k němu máte vztah Vy. S tímto problémem může spíš než psychiatrie, která se zabývá především poruchami, prospět psychologie, popřípadě duchovní služby apod.
Avatar

Agáta

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, Kubo, chápu, trochu to znám. Věřím, že je to pro vás nepříjemné. Jste synem svého otce a vašeho otce vám vybrala vaše matka. Nebylo tomu naopak. Když člověk slýchá od svého rodiče kritiku toho druhého rodiče, může si připadat nechtěný, ač to tak vůbec vlastně nemusí být. A nebo manipulovaný k tomu, aby miloval výhradně a jen toho, kdo onu kritiku na stranu druhého rodiče hází. Což také není úplně ono, co by si člověk přál. Po pravdě nevím přesně, co radit. Správně jste usoudil, že vaše máma vlastně potřebuje pomoc a že vás asi neposlechne, ale někoho jiného. Snad pomůže zachovat klid, zkusit odpustit mámě. Asi jí to trápí. Berte to tak, že vaše chyba to rozhodně není. Což zkusit mámě říci, že přece nemusí nutně vyhlásit vašemu otci válku, k tomu, aby vám na ní záleželo? Píšete, že jí chcete pomoci, věřím, že vám na ní záleží. Doufám, že to půjde.


Zpět na seznam