Panická porucha -nevěra

Dobrý den, trpím strašnými úzkostmi a pocity strachu,před 18 lety jsem měla poměr s mužem a teď si nejsem jistá, jestli je můj syn manžela. Nevím z jakého důvodu mi teprve teď vyvstala ta myšlenka z hlavy, ale je to jako noční můra, úplně se třesu strachy, že by to tak mohlo být, mám chuť to říct manželovi, ale to přeci nemůžu, vždyť to taky nemusí být pravda, podoba na milence neodpovídá, ale taky to není celý manžel, syn je alergik, stejně jako manžel, takže pravděpodobnost, že je jeho tam nějaká je, ale pořád se mi do hlavy dere myšlenka co když ne. Už nevím kudy kam, mám nechat udělat testy, když dopadnou špatně, jak to mám zvládnout, nechci zkazit život ani manželovi ani synovi. Já vím, že je to moje vina a teď za ni pykám. Vím, že lidé mají větší problémy, ale můj psychický stav je šílený, pokud možno děkuji za odpověď
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, stává se, že pocity viny a pochybnostě, které byly v minulosti potlačeny či vytěsněny, se objeví po letech, často vlivem njakého spouštěče (stres) či v souvislosti se zvýšením úzkostné pohotovosti. Přemýšlejte, komu byste prospěla, krom doufání v dosažení vlastní úlevy, kdybyste realizovala své nápady. Nejvhodnější by bylo se na chvíli zastavit a udělat si v současné krizi sama jsno, v čemž Vám může pomoci psycholog, popřípadě návštěva některého z krizových center. Je též možné zavolat na některou z linek krizové intervence, kde problém s Vámi anonymně provede odborný pracovník po telefonu.
Avatar

Bára

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Vážím si, že se obracíte na naši poradnu. Problém, který řešíte, je čistě osobního rázu. Jak se v této situaci zachovat, Vám nemohu říct. Vnímám, že Vás myšlenka otcovství velice trápí. Dalo by se podívat, proč Vás ale začala trápit až nyní. Třeba je za úzkostí ještě něco jiného a projevuje se to takto. Ale to pouze hádám. Obecně stavy úzkosti jsou velice nepříjemné a člověk touží se jich zbavit. Když se do takové situace dostanu já, dobře zvážím pro a proti. Ve skrytu duše většinou vím, co mám udělat, i když se toho třeba bojím. Pak seberu veškeré síly a prostě „strhnu náplast“. Ale každý preferuje v krizových situacích jinou strategii. Musíte se rozhodnout sama. Přeji hezký den.


Zpět na seznam