paranoja

Dobrý deň, chcela by som Vás poprosiť o niekoľko info, ako sa paranoja maximálne vyvíja, nakoľko mám chorú sestru a rada by som pochopila, čo sa odohráva v jej hlave. Chcela by som pomôcť, pochopiť, čo je pre ňu v jej svete najlepšie, príp. sa pripraviť na nejaký postup. Bývame od seba 400km, denne komunikujeme, stav sa horší (strach sa horší). Lieky je ako chce, začala sa triasť od rána do noci, stúpa tlak, chudne. Hospitalizáciu alebo ústavnú liečbu odmieta, má svoj svet a svoje pravdy..neustúpi z nich. A ja som bezmocná. Moja otázka hlavne znie: ako končia paranoici? Chcela by som viac pochopiť túto diagnózu. Ďakujem veľmi pekne. Magdaléna Praha
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Vážená Magdaleno, na takovou dálku je pomoc těžká, je dobré , že jste se sestrou aspoň v kontaktu. Jinak bych doporučil to, co píše peer poradkyně, tedy zjistit, zda v regionu, kde Vaše sestra bydlí, působí nějaká terénní sociální služba, která se věnuje duševně nemocným a která by jí pomohla najít dobrou péči.
Avatar

Vlasta

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz do naší poradny. Na prvním místě bych chtěla ocenit Vaši snahu, s kterou se snažíte porozumět, lépe se seznámit s tím, co Vaše sestra prožívá. Je velmi složité, takhle na dálku a bez znalosti osoby, něco poradit. Asi Vám nedokážu dát nějaký univerzální recept. Každopádně už pomáhá to, když projevujete zájem o ni, o její život a svět, jako jsou vaše telefonáty a vzájemná komunikace. Už tak vnímám Vaši podporu pro sestru, nasloucháte jí. Ještě mě napadá, zda jste si někdy se sestrou popovídaly o tom, o její nemoci, o jejím vnímání a prožívání paranoie, jak ji vnímáte Vy, apod. Sice nemám paranoiu, ale z vlastní zkušenosti mohu říci, že nejskutečnější informace o prožívání, o duševní nemoci Vám podá sám člověk, který touto zkušeností na vlastní kůži prochází. Má rodina a přátelé se díky mé otevřenosti a připravenosti o tom mluvit, lépe seznámili s mou „diagnózou“, poskytla jsem jim informace, např. jak se cítím, co mi běží hlavou, co mi může dělat potíže, kdy se necítím v pohodě apod. Vzájemnou komunikací tak lépe pochopili nejen nějakou duševní nemoc, hlavně ale mě samotnou. Nyní se mohu na ně obrátit a požádat je i o podporu, nejsem na to už sama. Ale pokud se opravdu chcete toho více dozvědět o této diagnóze, zkuste se obrátit na lékaře, který má Vaši sestru v péči. Vím, leží mezi vámi 400 km. Anebo zkuste vyhledat např. poradenství v místě Vašeho bydliště, v Praze by to neměl být tak velký problém. V nabídce jsou různé služby, které pomáhají lidem v oblasti duševního zdraví, některé se zabývají i edukací rodiny, kde se můžete více dozvědět o duševních nemocech, ale i o duševním zdraví. S nemocí se dá i žít, mít svůj život, prožívat den, vnímat okolí apod. A právě v tom bych i viděla Vaši další podporu, kterou můžete poskytnout Vaší sestře. Držím Vám oběma palce, ať se daří a přeji hodně štěstí, zdraví, spokojenosti a naději.


Zpět na seznam