Partner a neléčená OCD

Prosím o radu. Manžel se 12 let chová divně - drhnutí rukou, dezinfikování, denně 2 hod. vana, tělo rozedřené do krve, zákaz přiblížení se k jeho věcem, balení oblečení do igelitů, vztek, výbušnost,"Počkej, až se něco stane", úzkost, deprese, bolesti břicha, zad, třes, náladovost, křik, sahání na věci dlouhým předmětem, vyhýbání se činnostem (nešlapání na spáry), opakování úkonů (oblékání, svlékání), počítání nahlas, mumlání slov, vracení se v chůzi, v jízdě, chození pozpátku,sem tam, skákání, alergie na špičaté předměty, trhání vlasů, focení míst kam stoupl, strachy z nemoci, kontroly všeho. Žádná efektivita, spolehnutí, životospráva, sebereflexe, vše špatně, vyvolávání konfliktů, rituály, pouštění vody 20 x po sobě, šílené drhnutí! Když rituál naruším je agresivní a vyhrožuje, problémy v intimním životě. Stěžování si, že musí pořád přemýšlet a opakovat si události, hospoda, k životu nepoužitelný, tendence zapojit nás do akcí, nechce zodpovědnost za nic. Snažila jsem se pomoci, chápat, komunikovat. Nic řešit nechtěl, že to nezvládám, nebral vážně. Rodina, v práci, i děti si všimly, že dělá zvláštní věci. Před 2 lety to nebylo k vydržení, vztah jsem ukončila. Pod hrozbou rozvodu navštívil psychiatra, prášky nebral, už tam nechce. Odstřihla jsem se a začala zařizovat jiné bydlení. Manžel se začal kontrolovat, je to lepší. Může se zbavit OCD sám? Mají tito lidé nadhled, jsou schopni vnímat jak trápí okolí? Jak neléčená OCD věkem postupuje? Mám strach z budoucnosti.
Avatar

Miroslav Pastucha

Odpověď odborníka:
Dobrý den. Nevýhodou duševní poruchy je fakt, že nemocný si často neuvědomuje, že je nemocný, že potíže překračují normální rámec života. Nemoc je součástí vlastní duše a nemáme takovou schopnost se na ní dívat s nadhledem. Druhým problémem je stigmatizace společnosti ale i sebestigmatizace: bojím se přiznat si, že jsem nemocný, protože by na mně okolí pohlíželo jako na blázna. OCD se neléčí snadno, v případě, že by byl partner ochotný někoho vyhledat, doporučoval bych hledat přímo odborníky na OCD. Jedná se většinou o specializované stacionáře. Je dobré se snažit jej motivovat, nekritizovat, vyjádřit podporu a pochopení, zaměřit se na pozitivní efekt rozhodnutí se léčit. Na druhou stranu, pokud budete mít pocit, že s partnerem nejde hnout, a výrazně to zasahuje do Vašeho života nebo dětí, tak je legitimní partnera opustit. Primárně musíme myslet na svoje zdraví. Držím palce.
Avatar

Lenka

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, s OCD zkušenosti nemám, mojí diagnózou je bipolární porucha. Myslím si ale, že pokud se Váš manžel začal snažit a podniknul první důležité kroky k léčbě své poruchy, mohlo by to znamenat pozitivní posun v celkové situaci. Manžel pravděpodobně opravdu náhled neměl, neuvědomoval si, jak zatěžuje své okolí. Neřekla bych, že se této poruchy může zbavit sám, důležitá je rozhodně spolupráce s psychiatrem. Pokud ten stávající nevyhovuje, pokuste se uvažovat o jiném ošetřujícím lékaři. Ten by mohl navrhnout Vašemu manželovi pro něj přijatelnější způsob léčby. Držím Vám palce a přeji hodně štěstí.


Zpět na seznam