Pomoc s určením diagnózy

Dobrý den, jmenuji se Tereza a je mi 17 let.Je to již čtvrtý rok, co na sobě pozoruji zvláštní nálady.Jsou to spíše taková období.Někdy se cítím skvěle a mám pocit, že se mi vše daří tak, jak má.Jindy se cítím zase naopak naprosto příšerně. Tato období bohužel převažují. Mám pocit, že nejsem dostatečně dobrá, ať už dělám cokoli. Pořád jsem unavená, i když mám dostatek spánku. Mám velice časté pocity úzkosti a bezvýchodné situace ( často prostě nevím, co mám dělat, aby mi bylo lépe). Již v minulosti jsem navštěvovala psychiatra kvůli sebepoškozování, ale nikam to nevedlo. Stačilo, abych se na něj párkrát hezky usmála a usoudil, že jsem v pořádku. Od té doby sebepoškozování ustalo a musím přiznat, že mám panickou hrůzu, abych do toho znovu ,,nespadla". Několikrát od té doby jsem měla tak nezvladatelně špatnou náladu, že jsem k této formě úlevy a zároveň trestu byla nucena znovu přistoupit, ale ten pocit po byl příšerný. Bylo mi ještě hůř a měla jsem pocit, že jsem zklamala. Tohle vše píši sem, protože mám opět pocit bezvýchodnosti, ale s rodiči bohužel nemám příliš dobrý vztah a v tomto ohledu k nim nemám důvěru, proto se jim nechci svěřit. Ráda bych tedy věděla Váš názor, případně přibližnou diagnostiku, protože jsem již sama uznala, že nejspíš nebude v mé hlavě vše úplně v pořádku. Dále bych Vás také chtěla poprosit o radu, na koho bych se případně měla obrátit a jak tyto stavy pokud možno vyřešit a zda je možné to podstoupit i bez rodičů. Předem velice děkuji za odpověď.
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Milá Terezo, ono se po internetu moc diagnostikovat nedá. pro diagnostiku je na jedné straně důležitý výčet potíží, na druhé ale také jejich vzájemná propojenost a souvislosti s vnějšími vlivy (stres, vztahy, psychický vývoj apod.). vy u sebe popisujete změny nálad, emocí (deprese, úzkosti), které se střídají, dále únavu, zdá se také, že máte problém se sebepojetím (nepřipadáte si dost dobrá, nemáte se ráda, ulevujete si sebepoškozováním, kterým se zároveň i trestáte), zároveň popisujete nedobrý vztah se svými rodiči, který může btyto problémy podporovat. Podobné problémy se někdy rozvíjí v období dospívání, kdy je najednou všechno jinak (mění se tělo, sebeprožívání, člověk si dotváří svou identitu). Pokud to přesáhne určitou hranici (stavy zoufalství a tendence k sebepoškozování pro to jasně vypovídají), je užitečné vyhledat odbornou pomoc. Odborník by měl vzít ke konzultaci či vyšetření mladistvého, kterému je špatně i bez vědomí rodičů, další postup je na něm a také na Vás. Možná by byl pro začátek vhodnější spíš psycholog, který též pracuje s dětmi a mladistvými. Je též možné se anonymně telefonicky poradit na bezplatné lince bezpečí (tel. 116 111), která poskytuje též chat, kde je na rozdíl od poradny tohoto typu možné problém lépe uchopit, protože díky chatu může klient s odborníkem po internetu, i když krátce, komunikovat. Držím palce.


Zpět na seznam