Porucha či normální stav?

Chlapeček 5,5 roku. Od miminka velmi plačtivý. Má socializační problémy, neakceptuje, “co sám nerad, nečiň jinému”. Když se nudí, narušuje osobní prostor sourozenců, ale ne, že by se chtěl mazlit, spíše se tlačí, až to není příjemné. Má nízký pud sebezáchovy, nesedá, ale skáče, do všeho se vrhá skokem. Při mazlení s rodičem ho okopává. Je kontaktní, pokud chce on, ale nekontaktní, pokud chce okolí. Má zhoršenou komunikaci, takže se prosazuje ve většině křikem. Je velmi vzdorovitý vůči požadavkům okolí. Každou pobídku můžete opakovat třeba 5x než zareaguje. Ve školce funguje celkem dobře, sice nepozorný, ale učitelky poslouchá, vůči ostatním dětem je spíše submisivní, doma je nejmladší ze tří dětí, ale chce se být dominantní, což starší sourozenci špatně snáší. Snaží se vůči nim prosazovat silou. Mívá časté výbuchy emocí, které nedokáže ovládat, hlavně pokud je unavený. V únavě je také nadměrně aktivní, nedokáže sedět u jídla nebo televize, pořád někam “pochoduje”. Pokud se “špatně vyspí”, reaguje velmi vznětlivě na každý podnět, kterému díky slabší komunikaci nerozumí nebo s nim nesouhlasí. Špatně snáší prohry, často opět hrozí výbuch emocí. V případě, že někdo v okolí ať už z jakéhokoli důvodu (narozeniny nebo jen tak) dostane dárek, nárokuje si dárek také. Když má sourozenec na talíři o něco více, nárokuje si stejné množství. Těžko vše popsat. Je mi jasné, že nám doporučíte vyšetření, ale takto prostřednictvím popisu, jaký máte názor? Je vše v pořádku? Poraďte prosím.
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, řekl bych, že Váš chlapeček někde v hloubi duše ví, co si kde může dovolit. Ve školce je bezproblémový, doma si dělá co chce a je nezvladatelný. Důležité je, jaké vazby v rodině jsou. Pro klid duše se můžete poradit s dětským psychologem, ale to, co popisujete, pro poruchu svědčit zdaleka nemusí.


Zpět na seznam