porucha

dobry den. vubec nevim, jak zacit. nejsem si jista, zda bych mela vyhledat odbornou pomoc, proto pisu prvne sem. myslim si, ze nejspis trpim nejakou psychickou poruchou. hodne casto mam zachvaty vzteku, ktere nejsou nicim podlozene. z niceho nic zacnu byt agresivni a zla na vsechny okolo, na blizke, cizi i rodinu. neni to ale zdaleka vse. nedokazu pocitovat zadne jine pocity nez vztek a smutek. nedokazu mit z niceho radost, nesnasim vsechny a vsechno. jsem paranoidni, nedokazu udrzet zadne vztahy, at uz romanticke nebo pratelske, protoze jsem prilis majetnicka a nedokazu snest, kdyz clovek travi cas s nekym jinym, kdyz se styka s nekym jinym nez jsem ja. vse to je v me hlave a ja uz dal nemuzu. jsem manipulatorka a nedokazu mit lidi rada, jen je vyuzivam pro svou potrebu. mam pocit, ze je v moji hlave jeste nekdo jiny; nekdo, kdo mi brani v tom, abych byla skutecne ja. kdyz propukne naval zlosti nebo smutku, naprosto o sobe nevim; nedochazi mi nic, co rikam nebo delam. ublizuji svymi slovy lidem, ale nikdy si to v danou chvili nedokazu uvedomit. to, co ovlada moji hlavu proste nejsem ja. a nechci se s takovym chovanim trapit navzdy, rada bych vyhledala odbornou pomoc, ale bojim se, ze kdyz jim povim to, co jsem zde napsala, tak mi rovnou nasadi kazajku. nejsem blazen, ale pravdepodobne mam vazny psychicky problem a rada bych s tim zacala neco delat. predem bych ale rada vedela, s cim se potykam. ma nekdo poneti, co by to mohlo byt za poruchu? pokud to tedy nejaka je?
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, za důležité bych považoval to, že si si to, co Vás trápí uvědomujete a snad máte i touhu věci změnit. To je důležitější, než přesné označení typu poruchy. Řada poruch může vyplývat z povahy člověka a tím i ze strategií, které používá ve vztazích a které mohou přestat fungovat. Terapie může pomoci takové zaběhané strategie změnit. Zkuste to konzultovat např. s psychologem či psychoterapeutem.
Avatar

Agáta

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Díky za dotaz. Trochu mě mate, že o sobě mluvíte tak kriticky. Většinou, když je člověk opravdu zlý, tak ale sám ze sebe nemá ten pocit. Pokud je zlý, protože si neumí od toho pomoci, pak je to asi skutečně potřeba svěřit psychiatrovi. Psychiatrie se není třeba až tak bát. Lidé stále žijí ve filmu "Přelet nad kukaččím hnízdem" Pamatuji si sama na sebe, jak jsem se bála, že mi v nemocnici udělají lobotomii. Lékař, kterému jsem se se strachem svěřila, ten se nestačil divit, jaké mají lidé falešné představy o něm a jeho kolegech. Možná byste mohla začít u psychologa, někde v praxi. začíná se pomalu, psycholog má na to zpravidla nějaký systém a nenechá vás na sebe říci všechno hned, takže se nemusíte bát, že by vás vyvedli po prvním sezení a odtransportovali do nemocnice, Můžete s ním probrat svoje představy o sobě a on vás může nasměrovat na další odbornou pomoc.


Zpět na seznam