Porucha nálad

Dobrý den. Ráda bych se poradila o svém duševním stavu alespoň touto formou, když zatím nejsem schopná donutit se jít někam osobně. Nyní je mi 22 let a moje (vážnější) problémy začaly cca v 18, kdy jsem byla ve stresu z maturity a tak. Objevily se u mě depresivní stavy, úzkostné stavy, několikrát jsem se z toho úzkostného stavu prázdnoty a pocitu, že je všechno zbytečné, snažila dostat pořezáním se do nohou. Někdy to bylo delší období a někdy jen ten jeden den (ani ne) a potom už to zase jakž takž šlo. Od té doby byly lepší delší období, kdy jsem byla úplně v pohodě, případně jen něco občas. Paradoxně bych řekla, že horší období s více epizodami jsem měla, když jsem měla přítele a měla být šťastná, místo toho jako by to moje hlava sama sabotovala. Nyní mám úžasného přítele skoro rok a stejně občas zničehonic z pocitu štěstí přejdu do úplného opaku během chvilky, je mi úzko, brečím, třeba to začne nějakou paranoidní myšlenkou nebo nějakou "blbostí" a pak už mi ani není špatně z něčeho konkrétního, ale prostě jen je. Občas v takovém stavu myslím i na sebevraždu, ale mám ze smrti panický strach, takže bych asi nebyla schopná to udělat. Naopak druhý den jsem schopná být plná odhodlání, vymyslet si nové hobby a tvářit se, že bude všechno v pohodě, a tak dokola... A konečně pointa dotazu, zajímá mě, jestli to sedí na bipolární poruchu případně jinou poruchu nálady a jak moc byste mi doporučil navštívit psychiatra nebo psychologa. Předem moc děkuji za odpověď.
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, bohužel po internetu se nedá diagnostikovat, zvlášť pak v oblasti změn nálad. Zdaleka ne vždy, kdy u pacienta kolísá nálada, jde skutečně o BAP. Na zvážení jsou také změny nálad vycházející z povahových vlastností a schopnosti se adaptovat. Ptáte se zda psychiatr nebo psycholog - dle mého názoru jsou obě varianty možné, klinický psycholog pracující ve zdravotnictví pozná, kdy je třeba zásah lékařského kolegy a naopak.
Avatar

Agáta

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Je dobře, že jste našla odvahu a napsala nám. Ptáte se na diagnózu, tu může určit jedině odborník, který Vás důkladně vyšetří. Navíc, podle mě samotná diagnóza není příliš důležitá, nejdůležitější je, abyste pracovala na zlepšení svých obtíží, které podle mě dokážete dobře popsat a rozpoznat, to je pro další zlepšení to nejpodstatnější. Sebepoškozování a myšlenky na nebytí jsou závažným problémem a je zbytečně složité snažit se s tím bojovat sama bez pomoci a podpory odborníka, psychologa případně psychiatra, který Vám pomůže najít směr, kterým se vydat. Vyhledat ho není slabostí, ale naopak prvním krokem ke zlepšení.


Zpět na seznam