Práce s duševní poruchou
Dobrý den,
poměrně čerstvě mi byla diagnostikovaná úzkostně-depresivní porucha. Mé stavy se mi začaly zhoršovat v maturitním ročníku a já dospěla do bodu, kdy jsem pomalu každý den měla záchvaty úzkostí a podle psycholožky i panické ataky a myslela jsem v jednom kuse na sebevraždu. Tak jsem si jednoho dne řekla, že takhle to dále nepůjde a že školu v maturitním ročníku opustím. Mamka na mne byla naštvaná a dokopala mě, ať si urychleně najdu práci, takže jsem se ještě nedala dohromady z toho, co se mi dělo ve škole a už jsem se musela vrhnout do něčeho dalšího.
Během 4 měsíců mám druhou práci a v září nastupuji do školy – budu studovat dálkově jeden z učňovských oborů. Problém je v tom, že neustále trpím těmi stejnými stavy, jako na gymnáziu a nezvládám normálně fungovat. Teď přebírám práci za mou kolegyni a já se z toho dneska tak zhroutila, že jsem nedorazila ani na zaškolování, na kterém jsem měla být. Vidím už teď, že tu práci nezvládnu a to jsem zatím nenastoupila do školy. Připadám si, že se potřebuji dát dohromady a soustředit se na to, ať si dodělám školu, což mi mamka nechce dovolit.
Píši Vám, jestli by mi někdo mohl poradit, co dělat. Nevíte nebo mohli byste mi doporučit nějakou profesi, kde by se uplatnil člověk s úzkostně-depresivní poruchou? Potřebovala bych nějaké zaměstnání, kde hlavně nabírají lidi se základním vzděláním a duševními poruchami, Přijde mi totiž, že většina zaměstnavatelů to bere na lehkou váhu.
Předem moc děkuji za radu.
Petr Příhoda
Odpověď odborníka:
Dobrý den, lidé s úzkostně depresivní poruchou mohou vykonávat řadu povolání, pokud se adekvátně léčí, neznám Vás, tak Vám ani povolání doporučovat nemohu. Píšete, že chodíte k psycholožce. Úzkostně depresivní porucha však často vyžaduje léčbu psychiatrickou, nejčastěji antidepresivy. Zkuste navštívit také psychiatrickou ambulanci, nebo se poradit v některém z krizových center.
Jana
Odpověď peer poradce:
Dobrý den, mám za sebou dlouhou zkušenost se stejnou poruchou, několik let mi decimovala život a už pár let ji zvládám úspěšně držet pod kontrolou (tj. dalo by se říct, že ji nemám, ale vím, že kdybych si to začala myslet, mohla by se vrátit). Díky této zkušenosti si troufám tvrdit, že než ji zvládnete i vy, potřebujete si na sebe vzít jen takovou zátěž, kterou po dobu léčby můžete vydržet. Nabízelo by se řešení dodělávat si školu a po tu dobu třeba jen chodit na nenáročnou brigádu - a hlavně pracovat na překonání úzkostně-depresivní poruchy. Protože pokud ji nezkusíte zvládnout teď, může se s vámi táhnout mnoho let a kazit mnoho stránek vašeho života.
Mně se nejvíc osvědčila delší pravidelná psychoterapie, ve které jsem postupně pochopila, proč úzkostem a depresi podléhám, a pak jsem se musela naučit jinak přemýšlet o sobě i o světě, nabýt větší sebedůvěry, naučit se všímat si na životě i těch dobrých věcí - a díky tomu všemu jsem úzkosti i depresi zvládla. Léky byly k tomu velkou podporou, protože tohle vše udělat chtělo dost trpělivosti i vytrvalosti. Psychoterapeutka mě vedla, ale tu vnitřní práci jsem musela udělat já sama a nebylo to vždycky příjemné poznávat, že mnoho věcí si v životě kazím hlavně já sama a že musím sebe i svět vidět reálněji, naučit se dávat síly do trochu jiných věcí, než jsem to dělala do poruchy, "otužit se" ve věcech, ve kterých jsem byla slabší (ač v jiných dost silná).
Možná si vaše mamka neumí představit, jaké utrpení a oslabení sil může taková porucha člověku způsobit a že místo abyste zvládla školu i práci, můžete se pod takovým tlakem úplně sesypat. Pak by mohlo trvat dost dlouho se dostat zase zpátky aspoň do dnešního stavu. Zkuste s ní víc mluvit, případně poprosit i psycholožku o rozhovor s matkou.
Bolí mě vaše žádost o radu v jaké profesi se s úzkostně-depresivní poruchou uplatnit. Věřím, že nejdřív musíte napnout síly, abyste poruchu zvládla (překonat nebo co nejvíc zmírnit). A až podle výsledku se dá (a je to samozřejmě dobré) přemýšlet o profesi, ve které poruchu dlouhodobě dokážete držet pod kontrolou. Možná si pár let musíte dávat menší cíle, ale až poruchu překonáte, není důvod, abyste rezignovala na hezký život a práci, která vás bude bavit a uspokojovat. Moc vám držím palce!
Zpět na seznam