přítelkyně s bipolární poruchou
Dobrý den, přítelkyni diagnostikovali bipolární poruchu, je nyní už více jak měsíc v nemocnici a její stav se zatím bůhvíjak nelepší.Nejhorší pro mě, že mě nyní uplně odstřihla (přitom jsme měli krásný vztah, žijeme spolu, zasnoubili jsme se a plánovali svatbu), nyní mě uplně ignoruje, neodepisuje na zprávy, nechce abych ji navštívil, dle informací od jejich kamarádek - s kterýma se vídá a komunikuje s nimi, se chce přestěhovat údajně pryč, ale nevím jak moc je její úsudek zdravý v souvislosti s touto poruchou, celá situace mě hrozně mrzí a dávám si to tak trošku za vinu, protože než odjela, trošku jsme se pohádali, bojím se, že to nyní dává za vinu i ona mě a také se bojím, že už se nebude chtít ke mě vrátit, i když vím, že život s člověkem s touto poruchou bude vždy těžký, tak ji mám moc rád a chtěl bych s ní zůstat a zkusit jí pomoci, ale teď vůbec nevím co dělat, je to absolutní bezmoc.Je tohle normální při této nemoci, že mě takto odstřihla a myslíte, že až přijde k sobě změní se to zase k normálu? Děkuji za odpověď
Petr Příhoda
Odpověď odborníka:
Dobrý den, bohužel se stává, že pokud se u jednoho z partnerů objeví bipolární afektivní porucha (BAP), vztah tím utrpí, nejednou dojde k jeho rozbití. Pokud jste partnerce dal jasně najevo, že o ní stojíte a váš vztah je pro Vás cenný, udělal jste co jste mohl. Jedná-li se skutečně o BAP, pak se pravděpodobně stav Vaší přítelkyně dřív nebo později změní k normálu, zde je třeba trpělivosti. Lékař v nemocnici může dát informace pouze se souhlasem pacienta. Nakolik je její současné odmítání dáno poruchou nemohu odhadovat, ale je zde třeba trpělivosti.
Vlasta
Odpověď peer poradce:
Dobrý den,
děkuji za Váš dotaz do naší poradny. Velice oceňuji Vaši pomoc a podporu vůči Vaší partnerce, také snahu a zájem o její léčbu. Pokud správně rozumím, Vaší partnerce právě čerstvě diagnostikovali tuto poruchu. Když si vzpomenu na mé začátky, tzn. něco nového a neznámého mi bylo diagnostikováno, tak jsem byla nejprve v šoku, ochromení a vlastně sama jsem nevěděla, co se děje či co se bude dít, jak dalece to ovlivní můj život do budoucna. Uzavřela jsem se vůči partnerovi a přátele jsem kontaktovala zřídka. Proto mě napadá, že se možná Vaše partnerka zrovna nachází v této fázi, kdy se nejprve snaží vyrovnat se s diagnózou sama, za pomoci odborníků a pak postupně se začne otevírat, i vůči Vám. Samozřejmě je to u každého člověka jiné, jak se s touto okolností vyrovná. Ani nevím, do jaké míry by Vám směli odborníci v nemocnici poskytnout informace, údaje o Vaší partnerce. Snad by byla možná konzultace s někým z nich, kdy by Vám mohli vysvětlit příznaky této poruchy a chování, jednání člověka a vůbec informovat o stavu partnerky. Každopádně může člověku pomoci už jen ta myšlenka, že na to není sám a ve svém partnerovi má oporu. Zároveň chápu Vaši bezmoc, kdy nevíte, jak se partnerka cítí nebo jak jí zrovna můžete pomoci, když teď s Vámi nekomunikuje. Snad si o tom zkuste popovídat s někým, kdo v kontaktu s partnerkou je (její kamarádky, rodina …), podělte se s nimi o své pocity, vyjádřete Vaši snahu k podpoře apod. Možná Vás společně něco napadne, jak podpořit a komunikovat s Vaší partnerkou. Můžete si i zjistit, dočíst důležité informace o bipolární poruše, tím získá člověk i lepší náhled a porozumění. Doufám, že jsem mohla aspoň trochu pomoci. Přeji Vám a Vaší partnerce hodně štěstí a zdraví, ať se daří, i ve vyřešení této záležitosti.
Zpět na seznam