Prosím o radu pro syna

Zdravím, Syn,31 let,VŠ, pracující. Tak 4 roky zpět u něho pozoruji změnu, časté a dlouhé mytí rukou i těla, jednu lžičku umývá i 20 minut pod tekoucí vodou, o dalším nádobí nemluvě. Přestal pracovat, že se mu v práci nelíbilo, rok byl doma v podstatě stále jen ve svém pokoji. Tvrdil, že si hledá práci. Když z pokoje chtěl vyjít, tak čekal, aby náhodou někoho nepotkal, stále sledoval nohy - že má nejistý krok, ruce - že má nejistý úchop.Vyšetření proběhla, nic neprokázaly. Když mu docházely peníze, našel si práci dál od domova. Doma nebyl 2,5 roku, málo si voláme, když si zavoláme a vyčtu mu, že co jsme mu takového udělali, že mu nevadí, že mě, jako matku, tak dlouho neviděl, tak se rozpláče, že chtěl přijet, ale nemohl -přes pláč mu nejde rozumět, když mi to vysvětluje. Tvrdí, že na nás často myslí, ale, že prostě nemůže. Že mu dá strašnou práci dojít do práce a pracovat. Podepsalo se na něm i práce z domu, chyběl mu řád, takže už toto odmítl. I přes ty pláče mi tvrdí, že je mu lépe, že je to všechno lepší - nezdá se mi. Stále ho přemlouvám, aby vyhledal odbornou pomoc, že mu určitě pomůže s tím, co se mu děje. Odmítá to. Já vůbec nevím, jak mu pomoct a jsem z toho zoufalá. Byl to normální,veselý kluk,pracovitý, dobře se učil. Začalo to, když mu umřel děda, kterého bral za parťáka ve svých dlouhých diskuzích. Nevím co s ním dál, když si odmítá připustit, že není něco v pořádku. Můžete mi poradit, jak v tomto případě postupovat, aby uznal, že je potřeba vyhledat pomoc? Dík