Psychický stav
Dobrý den,
nezlobte se, že otravuji, ale obracím se na Vás s potřebou konzultovat svůj zdravotní stav.
Prodělala jsem dvě psychózy, je to několik měsíců.
(Měla jsem pocit, že něco vím, že komunikuji s tajnými službami přes tisk a internetové zprávy, byla jsem hyperaktivní, mluvná, nespala jsem.)
Nasazeny léky antipsychotické plus antidepresiva. Docházím na psychoterapii.
Jde mi ale o to, že od té doby, co jsem se po psychózách začala léčit pociťuji přesně to co je popisováno pod pojmy Abulie, Anhedonie, Alogie..
Nemám žádnou vůli, nepociťuju emoce, nemohu se soustředit, do všeho se musím neuvěřitelně nutit, jsem pomalá,
ale co je nejhorší, že jsem taková apatická v komunikaci s lidmi, nic mě nenapadá, nemám žádné myšlenky, projevy..
Chci se zeptat, jestli daný stav trvalý, nebo se dá ještě něčím, nějakými léky ovlivnit?
Děkuji za odpověď
Petr Příhoda
Odpověď odborníka:
Dobrý den, stavy, které popisujete, velmi často přicházejí poté, co odezní akutní psychóza, při které se mysl jakoby vyčerpá. Dochází k oslabení pozornosti, koncentrace a emočního prožívání, tím jsou pak oslabeny vlastnosti jako je vůle, motivace a psychický výkonnost vůbec. Tyto stavy v mnohém připomínají depresi. U většiny pacientů dojde k podstatnému zlepšení až vymizení těchto příznaků. Je třeba ale trpělivosti, protože to může trvat dlouhé měsíce. Je dobře, že máte psychoterapeuta a je také dobré o tomto otevřeně mluvit se svým psychiatrem
Lenka
Odpověď peer poradce:
Dobrý den, mojí diagnózou je bipolární porucha a musím přiznat, že mi trvalo dost dlouho, než jsem si toto onemocnění připustila a začala se léčit. Své psychické problémy jsem začala řešit až v obdobích těžkých depresí. Když jsem se ale dostala do manických stavů, připadala jsem si většinou v pořádku, což bohužel končilo nezřídka hospitalizací. V manických epizodách jsem někdy zažívala podobné stavy jako Vy (hyperaktivita, nepotřebovala jsem spát, ve hře byly tajné služby, policie a jiné zvláštnosti). V léčebně mě vždy zpomalovali různou medikací, a poté jsem pociťovala otupělost, zpomalenost a téměř žádné emoce. Stejně jako Vy jsem měla potíže komunikovat s lidmi, připadala jsem si bez energie a jiskry. Tento stav byl vždy velmi nepříjemný, ne však trvalý. Postupně se lepšil, většinou to trvalo několik měsíců, než jsem se dostala do svého normálu. Pomáhaly mi antidepresiva, trpělivost, snaha alespoň něco dělat a hlavně víra, že se situace zase zlepší. Držím Vám palce a přeji hodně štěstí.
Zpět na seznam