Psychofarmaka - účinnost

Vážený doktore Příhodo! Mohl bych se zeptat, jak moc velkou účinnost mají psychiatrické léky u pacientů s duševní poruchou? Zajímá mě, jestli se po jejich nasazení chová pacient dobře jen díky lékům, nebo svůj vliv má také neokortex (=jedna ze tří částí lidského mozku, která je mimo jiné zodpovědná i za lidskou vůli), kvalita stravy, pohyb, postoj k životu a jiné faktory. Je to jiné u neurotiků, psychotiků, psychopatů a lidí s vývojovým postižením? Pokud ano, tak jak? poznámka: Ptám se, protože rodina je přesvědčena, že se chovám dobře jen díky lékům, což zarputile odmítám, ale nechám si to vyvrátit od odborníka, pokud se mýlím. Předem Vám děkuji za odpověď a přeji pěkné léto!
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, ptáte se na poměrně složitou problematiku, nepíšete jak se týká právě Vás, takže odpověď bude obecná. U některých duševních poruch (např. schizofrenie, těžká deprese, bipolární afektivní porucha apod.) mají léky zásadní význam právě v tom, aby Vámi zmíněný neokortex optimálně fungoval, což se projeví odezněním akutních příznaků poruchy a třeba také tím, že člověk má realitu pod kontrolou a může se věnovat důležitým oblastem svého života. Tím za něj postupně přebírá svou odpovcědnost a může zapojovat svou vůli. Lze říci, že u každého, bez ohledu na diagnózu, je ntomu ntrochu jinak. Vámi zmíněné skupiny se liší typem postižení a projevy poruchy a také vytvářením náhledu. Neurovědy také zkoumají odlišnosti ve funkčním zobrazení mozku u jednotlivých poruch.
Avatar

Jana

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, mohu vám posloužit svojí zkušeností s úzkostně depresivní poruchou: měla jsem období tak velikého utrpení, že jsem si přála jediné - už se nemuset probudit. Přesto jsem navenek fungovala. Věřím, že svoji roli zde sehrála celoživotně budovaná snaha vše vydržet, nedovolit si dát najevo selhání, nedopustit, aby moje malá dcera měla matku - trosku. Takže si myslím, že životní postoje, vůle, výchova i návyky mají veliký vliv. Protože mi bylo tak zle, mnoho měsíců, že mnoho jiných lidí by prostě možná vůbec nevstalo z postele, nebo vstalo, aby to utrpení ukončilo. Mně to - dnes už vím, že naštěstí - mnoho věcí nedovolilo. Včetně nesnesitelné představy, jakou bolest bych způsobila mým starým rodičům. Tolik moje osobní zkušenost. A přání - držte se a nad potížemi vyhrajte.


Zpět na seznam