psychoterapie u schizotypální poruchy

Snažím se léčit, ale s těmi léky mám pořád problémy,bez nich je to o něco lepší,může se schizotypální porucha v takovém případě léčit jenom psychoterapeuticky?A je taková léčba možná i v psychiatrické léčebně?
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, schizotypální porucha stojí na hranici mezi psychotickými onemocněními a poruchami osobnosti, podle současných trendů v psychiatrii je spíše řazena pod poruchy osobnosti. to znamená, že do velké míry vyplývá z povahových vlastností, které jsou dány vývojem jedince a jsou víceméně stálé, což tuto poruchu odlišuje od schizofrenie. Pacienti se schizotypální poruchou mohou mít problémy s kontaktem s realitou, mohou mít psychotické prožitky, mohou trpět depresemi či nutkavými myšlenkami apod., tyto příznaky však nedosahují takové hloubky, jako u schizofrenie. Léčba se pak odvíjí od toho, do jaké míry jim jejich potíže znemožňují žít plnohodnotný život a do jaké míry je trápí. Pokud se podávají psychofarmaka, tak se používají jen nízké dávky (na rozdíl od schizofrenie) a cílem léčby je, aby bylo pacientům od výše zmíněných potíží pomoženo, ne aby se cítili ještě hůř. Někteří pacienti s touto poruchou se adaptují natolik, že se obejdou bez stálé medikace. Psychoterapii je třeba aplikovat dlouhodobě a zaměřit se v ní právě na zvládání potíží, náhled na ně a na co nejoptimálnější fungování v běžném životě. V léčebnách a psychitrických nemocnicích je možné s terapií začít, zejména tehdy, přestává-li pacient zvládat běžný život, dlouhodobě má ale hlavvní smysl psychoterapie ambulantní formou, popřípadě spolu s psychosociální rehabilitací.


Zpět na seznam