schizoafektivní porucha

Dobrý den, moje poslední diagnoza je schizoafektivní porucha, měla jsem v životě 5x psychózu.Nyní jsem 2 roky na injekční léčbě Abilify a netrpím psychózami, ale je mi strašně zle. Jsem v plném id a nemám žádnou činnost doma a nechuť a vůli cokoliv dělat, nemůžu se přinutit k ničemu a dělá mi potíže pro cokoliv se rozhodnout. Nic mne nebaví a z ničeho se nedokážu radovat. trápí mne neustálá úzkost a k tomu navíc docela závažná sociální fóbie, často myslím na sebevraždu. Psychiatr mi antidepresiva nechce napsat.Nejsou prý pro mne vhodná. Nežiju, jenom přežívám ze dne na den a těším se večer na milosrdný spánek. Nejsem už schopná ani si nic uvařit k jídlu. Jen se odbývám, abych zahnala hlad. Jsem si toho všeho vědomá a nedokážu to změnit. Jsem strašně nešťastná. Budoucnost vidím jen černě. Žiju v domácnosti se synem, ale ten je velice zaneprázdněný a nemá čas si ani popovídat.Takže jsem většinou sama, jen občas se vídám s kamarádkami. Co bych mohla zlepšit, abych se cítila lépe?
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, i v případě schizoafektivní poruchy, pokud fáze onemocnění odpovídá depresi, bývá na místě zvážení nasazení antidepresiv či jiné podpůrné medikace. S Vaším psychiatrem bych diskutoval o tom, jak tedy Váš stav zlepšit, dobrý psychiatr má naslouchat tomu, co mu pacient sdělí. Je také možné se obrátit na jiného psychiatra, dnes je tato možnost druhého názoru již běžně využívaná. Nevím, odkud jste, ale stálo by za to zjistit, zda ve Vašem regionu nepůsobí Centrum duševního zdraví (CDZ) či některá z organizací, která provotuje rehabilitační služby u pacientů s duševním onemocněním.
Avatar

Katka

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Děkuji za Váš dotaz. I když mám jinou diagnózu, nežli Vy, a netrpím sebevražednými myšlenkami, dokáži si velmi živě představit, jak se cítíte. Jakým psychickým stavem nyní procházíte. Mám totiž za sebou post psychotickou depresi. Pamatuji si, že jsem chtěla jenom prospat čas, na nic jsem neměla sílu. Jen být schoulená pěkně v peřinách. Jakákoliv činnost, pro mě znamenala nepředstavitelnou námahu spojenou s nechutí. Apatie a nedůvěra ve svoji budoucnost. To vše trvalo zhruba 2-3 roky. V té době jsem užívala depotní injekce. Psychiatr nevěřil, že mi nedělají dobře, že jsem po nich utlumená. Domníval se , že se jedná o moji rezignaci na život a nechtěl mi předepsat léky . Po zralé úvaze jsem se rozhodla vyhledat jiného psychiatra. Svůj problém jsem s ním zkonzultovala a začala užívat léky ABILIFY. Od té doby se vše v mém životě změnilo k lepšímu. Dnes je můj život opět plnohodnotný. Být já dnes na Vašem místě, chtěla bych mít větší povědomost o tom, proč pro mě nejsou antidepresiva vhodná, přestože mám sebevražedné myšlenky. Opětovně bych otevřela tuto otázku na kontrole u psychiatra.. Není žádný důvod , proč by jste se ve svém životě neměla cítit komfortněji. Hodně štěstí v životě. Katka


Zpět na seznam