Sebepoškozování, malé sebevědomí,smrt v rodině

Dobrý den,od svých 13 let mám problém. Začala jsem mít velmi depresivní myšlenky ,což se později změnilo na sebepožkozování,byla jsem delší dobu i anorektička z toho jsem se dostala. Mám i potíže věřit sama sobě,nedokážu se mít ráda.I to byl jeden z důvodů řezání.Aby toho nebylo málo umřela mi babička. A já se i skoro po 8 měsících nedokážu vyrovnat s pocitem,že už tu není. je mi teď 15 let a pořád se objevují myšlenky na sebevraždu či se stále požkozuji.Kvůli mé učitelce jsem byla u psychologa,který tomu moc nepomohl. Má matka mě chtěla dát do Bohnic. Občas přemýšlím,že matka je jedenz důvodů nízkého sebevědomí. Neustále mě uráží aniž bych něco provedla. Předem děkuji za odpověď.
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Ahoj, je vidět, že o věcech přemýšlíš a dáváš je do souvislostí. Lidé, kteří se zbavují vnitřního napětí sebepoškozováním či anorexií mají často opravdu problém se vztahem k sobě samotným (jak píšeš, nemají se rádi) a mají problém se sebevědomím. Přitom často bývají citliví, vnímaví a nadaní. To, že ti nepomohla jedna návštěva u psychologa, nemusí nic znamenat. K tomu, aby se člověk naučil sám sebe přijmout a trochu tak změnit vztah, který k sobě chová, je třeba systematičtější práce s terapeutem, ke kterému má důvěru. možná bys mohla mámě navrhnout, že by ti místo Bohnic mohla pomoci terapeuta najít. Poradit by Ti mohli také na bezplatné lince bezpečí (116 111), která provozuje i další formy internetové pomoci, podívej se na jejich stránky. To, že ses ještě nevyrovnala se smrtí babičky je normální, zvlášť byla-li pro Tebe důležitou osobou, kterou jsi měla ráda. Držím palce.
Avatar

Agáta

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Jste ve věku zrání, kde je člověk zranitelný, snaží se z dětství prokopat do dospělosti, není to úplně snadné pro nikoho. Já jsem si v 15 letech psala deník, pomáhalo mi to utřídit si myšlenky a hlavně vracet se k tomu, co už jsem prožila, s větším odstupem. Je hezké, že vzpomínáte na babičku ráda. Znamená to asi, že jste spolu měly hezký vztah a mít někoho rád, to je dobrá zkušenost do života. Věřím vám, že jste narazila na psychologa, který tomu moc nepomohl. Je to škoda, protože věřím, že by vám odborná pomoc prospěla. Zkuste hledat někoho, kdo by vám mohl lépe pomoci. Vaše obavy z hospitalizace chápu velmi dobře. Avšak i v psychiatrické léčebně se dá najít naděje a pomoc, také jsem ji tam našla.


Zpět na seznam