Sebepoškozování, úzkost

Dobrý den, je mi 17 let, studuji střední školu. Sebepoškozuji se od mých cca 12 let, úzkostmi trpím cca od 15 let. Sebepoškozuji se nejčastěji řezáním, avšak ne každý den. Za celou dobu bylo několik pauz (nejdelší cca půl roku), ale chuť na byla ještě větší- psychicky je mi hrozně, když se delší dobu nemohu sebepoškozovat. Úzkostmi trpím +- každý den, někde je to lepší, někdy tak hrozné, že mám pocit, že umřu. Rodiče to vědět nesmí. Můj bratr má těžké deprese (bere antidepresiva, několikrát se uvažovalo o dlouhodobé hospitalizaci, úzkosti). Rodiče to špatně nesli (matka se mu snaží pomáhat, ale je u toho opravdu smutná, otec to přehlíží, tvrdí, že to má z počítače. Z logických důvodů to rodina zkrátka vědět nemůže. V dubnu mi bude 18 a chtěla bych zkusit vyhledat odbornou pomoc, aniž by se to museli rodiče dozvědět. Zároveň mám ale strach z nějaké hospitalizace. Mohou mi na tohle dát antidepresiva? Budu se muset někam jet léčit? Nemusí se to dozvědět rodiče? Mám kontaktovat psychologa nebo psychiatra? Prosím o radu. Děkuji, Becková
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, u sebepoškozování a úzkostí nemusí hzned dojít na hospitalizaci. Používají se antidepresiva, někdy i jiné léky. Důležitá je také psychoterapie. Nebojte se a k odborníkovi se objednejte.
Avatar

Katka

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Děkuji za Váš dotaz. Zmiňujete se v něm, že se nemůžete obrátit na rodiče. Moc mě mrzí, že nemáte ve svém okolí nikoho s kým byste mohla sdílet svoje trápení. Nikoho komu se můžete svěřit. Upřípmně mě to moc logické nepřipadá. Nezmiňujete se ani o tom, že jste vše řekla svému bratrovi. Ten, alespoň se domomnívám, by Vám mohl porozumět, pomoci a poradit. Myslím, že to musí být hodně těžké, zůstat v takto útlém věku na své pocity sám. Já sama nemám osobní zkušenost se sebepoškozováním a ani s úzkostmi. Jako peer konzultant se ale s lidmi se stejným trápením setkávám. Většina z nich se obrátila na psychologa. Někteří na své úzkosti užívají léky. Někdy je vhodná kombinace obojího - psychoterapie a léky. Většinou se vše řeší ambulatně. Jak tomu bude ale ve Vašem případě rozhodne odborník, kterého plánujete navštívit. Jen těžko si mohu přestavit, jak bych se zachovala já, být ve Vaší situaci. Doufám, že najdete odvahu navštívit odborníka a společnými silami vše vyřešíte ke svému prospěchu. Já osobně bych zašla za psychologem. Na internetu vyhledala dechová a svalová cvičení při úzkosti a naučila se s nima pracovat. Hodně štěstí a odvahu. Katka


Zpět na seznam