tchýně

Vážená Aničko, tohle je otázka spíš pro psychologa než pro psychiatra. Nevím, zda je za chováním Vašeho zetě žárlivost či jiná antipatie, jsou lidé, kteří druhým ubližují, když vycítí, že se jich bojí, chápu, že máte strach si s ním o tom pohovořit. Nechápu ale, proč si o tom nepromluvíte se svou dcerou. Možná by to byl dobrý začátek vyjasnění si těchto problémů.

Dobrý den! Děkujeme za Váš dotaz do poradny. Popisujete Váš vztah se zetěm, který je pro Vás náročný a máte pocit, že Vás zeť nenávidí. Jako příčinu vidíte žárlivost. Přemýšlela jste nad tím, proč by měl žárlit? S dcerou "o tom nemluvíte" a ptáte se, co máte dělat, když se neumíte obrnit vůči jeho chování. To také znám, i pro mě je velmi těžké jít do konfliktu s druhým, a pokud to šlo, vyhýbala jsem se tomu. Ale díky psychoterapii se snažím před konfrontací neutíkat a hlavně, nenechat si tím ubližovat. Jako první krok bych zkusila otevřený rozhovor s dcerou. Pokud by to bylo možné, tak i se zetěm. Někdy pomůže obyčejný dotaz: "Zdá se mi, že mě nenávidíš. Proč?" Je možné, že rozhovor ledacos objasní. Pokud ne a vztahy budou nadále špatné, hledejte možnosti, jak být dceři nápomocná a užít si vnoučka, aniž by vás to děsilo. Např. strávit hlídací den u dcery sama, bez přítomnosti zetě. Oni potřebují Vás a Vy nabízíte pomoc, je tedy v jejich zájmu hledat cestu schůdnou pro obě strany. Snad se to podaří. Přeji vše dobré!