těžké disociační křeče
Dobrý den,syn-39let,opakovaně se léčí pro závislost - drogy + léky na úzkosti. Při vysazování před třemi měsíci hodinu trvající těžké křeče neepileptic.původu, R.Z. na Bulovku. Neurolog.vyšetřený-neg.+ dg.opěrkový syndrom po úrazu hlavy v r.2000, diag.na ORL K.Vinohrady. Hned druhý den po úrazu synovi začaly pro něho zásadní, léta trvající obtíže, připomínající průběhem panické záchvaty. Nyní mu je po 2,5 měsících v léčebně moc špatně, Rivotril, který mu zabíral, nesmí,a chce ukončit léčbu a přejít na psychiatrii s tím, že svůj stav fyzicky nezvládá pro nesnesitelné potíže. Bojí se záchvatu. Co s tím dál po návratu? Bude docházet do následné péče, ale tu rok absolvoval, abstinoval, ale potíže podobné záchvatům, ale ne v tak silné podobě jako teď, nezmizely, ničí ho, tvrdí, že se podílí významně na jeho závislosti, a teď vrcholí zřejmě těmito hroznými křečovými stavy .Dokončil léčbu v Č.Dvoře a B.Vodě. Dokáže několik let abstinovat ale moc se trápí- je mu stále špatně fyzicky.Jaké nenávykové léky a jaký druh psychoterapie by pro syna byl vhodný? Prosím poraďte, léčit se rozhodně chce, už chápe, že se z části na stavu významně podílí psychika a životní styl. Děkuji Vám
Petr Příhoda
Odpověď odborníka:
Dobrý den, za velmi pozitivní bych považoval, že Váš syn dokáže abstinovat a má vůli se léčit. Co se týká léků na úzkost a paniku, tak je pravda, že dlouhodobé užívání sedativ, jako je rivotril, většinou přestane být účinné a navíc je zde riziko opětovného rozvoje závislosti. Medikace záleží na psychiatrickém vyšetření, které by Váš syn měl v ambulanci podstoupit, dlouhodobá léčba úzkostí a panických stavů se většinou řeší podáváním antidepresiv, o kterých synův psychiatr usoudí, že jsou pro něj vhodná. Co se týká psychoterapie, tak jde o běh na dlouhou trať. Závěry výzkumů ukazují, že na druhu psychoterapie (tedy na tom, ve kterém směru je psychoterapeut vyškolen) tolik zase nezáleží, resp. bude na synovi, co k jeho povaze sedne. Důležité je, aby měl zkušeného psychoterapie s patřičnou erudicí, se kterým naváže kvalitní terapeutický vztah. Držím palce.
Lenka
Odpověď peer poradce:
Dobrý den, děkujeme za důvěru, se kterou se obracíte na naši poradnu a máte zájem i o názor peer poradce. Mojí diagnózou je bipolární porucha, s návykovými látkami ani podobným okruhem problémů nemám osobní zkušenost. Těžko Vám mohu odpovědět na otázku, jaké nenávykové léky a jaký druh psychoterapie by bylo vhodné doporučit. Ze zkušeností některých přátel, kteří se ze závislosti na drogách dostali a žijí plnohodnotný život, však vím, že to není jednoduchý proces, ale možný je. Je to vždy těžká práce na sobě, důležitá je pozitivní orientace či smysl života, trpělivost, zdravý životní styl a zaměření na nové zájmy, hodnoty a především nový okruh přátel. Je určitě dobré, že Váš syn dokázal několik let abstinovat, dokončil náročné léčby v léčebnách, že se chce léčit a uvažuje i o změně životního stylu. Při úzkostných nebo panických záchvatech, o kterých píšete, by bylo velmi žádoucí, aby Váš syn měl dobrý vztah ke svému individuálnímu psychoterapeutovi a nacházel s ním odpovědi na příčiny svého strachu. Můj kolega, rovněž peer poradce, doporučuje ze své zkušenosti zkusit kognitivně-behaviorální terapii (KBT). Přeji Vašemu synovi hodně sil a odvahy a věřím, že za pomocí vhodné následné péče a vlastního nasazení najde opět cestu ke smysluplnému životu bez závislostí na návykových látkách.
Zpět na seznam