Tragédie-depresia, úzkosť, PP
Dobrý deň,
prosím Vás, veľmi, veľmi, lebo už skutočne končím, ale mám ešte povinnosti, nemôžem si dovoliť zabiť sa. Ako zviera trpím 18-ty rok, ale už asi končím.
V r. 2003 sme stratili syna, staráme sa o jeho vnuka. Len ja /a pánboh?/ vie, čím som si prešla.
V r. 2004 som sa musela starať o otca, po 6-tich mesiacoch zomrel, potom zomrela matka, sestra, brat- kaďý rok dvaja najbližší.
Ale je tu vnuk, mal už 18, ešte rok a pôjde na vysokú, už som hotová,
Mám diagnózu depresia a posttraum. stres. porucha,užívala som od BZDcoaxil, prothiazin, kvetiapin, olanzapin, triapridal, calmaben, atarax, stále mi je úzko, panika, strach, na zbláznenie.
Neviem, čo mám robiť, asi užiť rispen aj s krabičkou, tak mi je zle. škoda Vášho času, ale ak máte nejaký tip, budem vďačná.
P.S. AP boli veľmi silné, okolo mňa nemá kto chodiť, mám manžela, ešte 2 deti, ale kto už chápe psychiku okrem odborníka.
Najlepšie mi pôsobil istý čas coaxil - 2-2-2, s diazepamom, na ktory si dávam pozor, ale fakt coaxil bude asi veeeľmi podobný.
Vopred ďakujem, ak mám teda ešte nádej.
Petr Příhoda
Odpověď odborníka:
Dobrý den, podle toho, co píšete, tak jste zažila sérii těžkých ztrát. Taková traumatizace může vést k rozvoji těžkých úzkostí a deprese, ve Vašem případě se tomu ani nedivím, po tom všem, co jste musela zvládnout. Z Vašeho líčení mě překvapují dvě věci. Tou první je, že nezmiňujete žádnou psychologickou léčbu (psychoterapii), která je pro zpracování traumatických událostí velmi potřebná. Tou druhou pak je, že jediné antidepresivum, které uvádíte ve Vaší historii medikace je Coaxil. Může být účinný, ale není-li to dostačující, máme tady mnoho dalších antidepresiv, která lze zvažovat. Ostatní léky jsou vesměs antipsychotika, která se u depresí v malých dávkách někdy používají pro zklidnění a eventuální potenciaci účinku antidepresiv a dále Diazepam, na který je opravdu dobré dát si pozor pro riziko návyku. Obě věci byste měla probrat s psychiatrem, který Vás léčí. V ČR (nevím, kde žijete) je možné požádat samostatně o konzultaci v ambulanci klinického psychologa s psychoterapeutickou erudicí. Držím palce.
Katka
Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Dlouho jsem přemýšlala nad Vaším dotazem, ale vhodná slova na zmírnění Vaší bolesti mě nenapadla.
I když mohu čerpat z osobní zkušenosti, neboť během tří let mě odešla teta a následně oba rodiče. Vzpomínám , že to bylo pro mne velmi těžké období. Smrt tety byl také jeden ze spouštěčů mojí nemoci. Je velmi bolestné vědomí, že náš život je pomíjivý. Vyrovnat se se smrtí považuji za nejtěžší v životě. Mě hodně pomáhá víra a povinnost.
I Vy ve svém dotazu vzpomínate vnuka, který Vás potřebuje, o kterého se staráte. Chápu, že při Vašem onemocnění je to nelehký úkol. Ale zároveň Vám to pomáhá žít. Jít dál.
Jediné , co mě při čtení Vašeho dotazu napadlo, že možná máte málo času pro sebe. pro odpočinek, nějákého koníčka či přátelé.
Přeji Vám, ještě hodně krásných společně strávených chvil s Vašimi blízkými.
Katka
Zpět na seznam