Unavny život

Dobrý den.Nic mě nebaví. U všeho vydrzim par hodin/dní. Nemám prakticky žádné pratele. Všechno mě rychle omrzi. Mám zvířata teď na ne hodně kricim a vztekam se kvůli nim. Chtěla jsem vždy domeček se zahradou. Když se nám to s manželem splnilo jen si stěžuji a nadávam. Neustále se kontroluji jak vypadam. Hrozne mi záleží co si o mě lidé mysli. Kritika či negativní komentar v hlavě analyzuji i cele roky. Už sedm let mám stejnou práci, ikdyz už v ni být nechci. Mám strach to změnit, ze nezvládnu pohovor. Kvůli přestěhování se do domku jsem musela začít řídit. Nejdřív hysterické záchvaty poté autoškola a par hodin na oživení znalosti. Momentálně sedím klidně i půl hodiny v autě než zvládnu nastartovat a odjet. Často celou cestu brečím jaký mám strach z jízdy přitom to mám 8km na autobus autem. Často se vztekam doma tak moc až se rozbrecim. Neumím se kontrolovat.Ve chvíli vzteku nemám kontrolu nad svými emocemi. Nerada mluvím s lidmi. S cizími. Často se zakoktavam. Přijde mi , ze je to cimdal horší. Výbuchy vzteku jsou castejsi. Jsem schopna cely den nadávat a stěžovat si. Často jsem hruba na blízké osoby ( slovně) pak mě to mrzi. Nejvíce do odnáší manžel. Snaží se strašně moc. Nechce abych byla nespokojena a hodně mi pomáhá. Třeba mi tankuje ať nemusím řídit nebo pro mě jezdí občas po práci ( ikdyz to mám 50 km) abych byla dříve doma a nebyla tolik unavená. Ale je to hrozne unavne. Všechno. Prosím pomoc nevím co dělat. Každý den mě hrozné unavuje. Je mi 28 a zhorsuje se to.Děkuji