Úzkost
Dobrý den, je mi 30 let a od 20 let se léčím z úzkostmi - špatně jsem snášel odchod na vysokou školu a odloučení od rodiny. Bylo to defakto poprvé v životě. Tehdy jsem dostal Citalec, bral jsem 20 mg a celkem to stačilo. Poté se mi stavy zhoršily a dostal jsem se na 40 mg Citalonu a to pomohlo. Rovněž jsem v tu dobu navštěvoval psychologa v Brně, který mi celkem pomáhal. Poté co mi zemřel otec (rodiče byly rozvedeni) jsem zdědil dům a zrekonstruoval ho. Jsou v něm dva byty, dole bydlím já a nade mnou mamka s přítelem, který se k ní nastěhoval. Vycházíme spolu bezproblémově. Ale poslední cca 4 měsíce trpím velikou úzkostí. Možná se mi to zhoršilo po prodělání Covidu. Jsem na neschopence už přes čtvrt roku. Mám neustálý strach, že zůstanu sám. Přitom když jsem v pohodě tak mi samota nevadí a dokáži se s ní vypořádat. Poprvé v životě bydlím sám, i když nade mnou bydlí mamka a strašně špatně to snáším bych řekl.Na terapii docházím, ale moc mi to nepomáhá mám pocit. Doktorka mi změnila léčbu, nyní beru Velaxin 300 mg a asi dva týdny Trittico 150 mg na noc. Bral jsem dříve Mirtazapin na noc, ale nedělal mi dobře. I přes vysoké dávky antidepresiv se necítím dobře, a úzkost mám v podstatě celodenní.Doktorka mi říkala, že pokud by tato léčba nezabrala, zkusila by mi Pregabalin. Chtěl bych se zeptat, jestli je v medikaci ještě nějaký prostor nebo jsem už vyčerpal všechny racionální možnosti...moc se bojím, že mi nic nepomůže
Petr Příhoda
Odpověď odborníka:
Dobrý den, myslím, že možnosti vyčerpány nejsou, strategií k ovlivnění chronické úzkosti je více, stejně jako antidepresiv. Každopádně pregabalin je látka, která se v léčbě chronické úzkosti osvědčila dobře. S psychoterapií bych nepřestával a pokud Vám nepomáhá, je třeba o tomto tématu s psychoterapeutem mlůuvit. Držím palce.
Katka
Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Děkuji za Váš dotaz, ve kterém píšete , že Vás trápí úzkost. Prakticky celodenně. Já nemám velkou osobní zkušenost s úzkostí a léky, které uvádíte. Domnívám se ale , že vzhledem k tomu, že farmacie udělala za poslední roky /20-30 let/ velké pokroky a vyvinula celou řadu nových léků, najdou se nové léky i na úzkost. Důležité je najít ty, které Vám cednou. V tomto ohledu spolupracujete s psychiatrem. Píšete také , že docházíte na psychoterapii, která Vám teď nepomáhá , jako dřív. To mě trochu zarazilo. Domnívám se, že je to škoda, když tomu společně věnujete čas a energii. Napadá mě si o tom s terapeutkou otevřeně promluvit. Pohovořit o rozdílu mezi první zkušeností s terapií a tou současnou.
Hodně štěstí.
Katka
Zpět na seznam