Úzkost, deprese, nepochopená, zlomené srdce a všechno kolem toho

Dobry den mám problém se vyrovnat s jedním vztahem. Kdysi to byl nejlepší kamarád pak jsme spolu chodili a žili v jedné domácnosti. Jen jsme měli občas každý jiný názor, ale on nikdy nepochopil mě a pak chtěl být zas kamarád. Ale jednou řekl, že chce aby to bylo jako dřív a jiný den mi řekne, že mě nenávidi atd. Je to horší v tom, že já se snažila jak mohla, ale on nikdy. Když byl nemocný pořád jsem se starala a chápala to. Ale když mě bylo smutno a začala jsem brečet ještě mi vynadal. Nikdy mi asi nebyl oporou jakou bych chtěla. A teď ve finále se chce odstěhovat a mě nechat v depresích ani vysvětlit si to se mnou nechce. A já už nemůžu, protože vím, že nikoho nezajímá mé trápení a jak mi je. On mohl dělat co chtěl říkat co chtěl, ale když jsem mu do očí řekla co řekl, tak se ani nesnažil mi to vyvrátit pak se divil, že jsem si myslela to, že mě nenávidí. Myslím si i že mě jen oblboval, protože se bál, že ho vihodím z bytu i přes to, že jsem mu řekla, že je tu doma stejně jako já. Teď už si nejsem jistá ničím. Hlavně se to komplikuje našimi povahami. On je blíženec a já rak. Ale kdyby se uměl vžít do mě. Nevím poraďte prosím, protože až se odstěhuje budu ještě ve větších depresích a jemu je to jedno. Zůstala jsem sama nemám nikoho kdo by mi pomohl. Děkuji moc
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, vztah, který popisujete, se jeví být naprosto nerovným. Zatímco Vy jste se starala a pečovala, přítel Vás ignoroval, možná s Vámi i dost manipuloval, dokonce naznačujete, že byl u Vás ze zištných důvodů sdílení bytu. Oporou Vám tedy nebyl. Naopak Vy jste doufala, že to jednou pochopí a pravděpodobně se také bojíte samoty. Otázkou je, proč na vztahu tak lpíte. Pomoci by Vánm mohlo tyto souvislosti rozkrýt, s čímž Vám může pomoci psycholog/psychoterapeut.
Avatar

Bára

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Velice si Vážím Vašeho dotazu. Popisujete dost nerovný vztah. Nemohu Vám jednoznačně doporučit rozchod nebo to zkoušet dál. To je zcela ve Vaší kompetenci. A sama musíte posoudit, jestli Vám vztah ještě něco dává. Obavu z depresí chápu. Je mi líto, že jste na to sama. Ale mám zkušenost, že se musí člověk kolem sebe pozorně rozhlédnout a opory se pak třeba naleznou. Hlavně neztrácet naději. A pokud bych se cítila opravdu sama, asi bych se nebála vyhledat nějakého terapeuta. Alespoň na přechodnou dobu, než se budu cítit zase pevná a bez depresí. Přeji opravdu mnoho sil a nalezení spřízněné duše.


Zpět na seznam