Úzkost vs. nemoc

Dobrý den,jsem 4 měsíce po porodu. Psychicky ani fyzicky se necítím dobře. Ale vše jsem zvládala,dokud se mi nestala jedna zvláštní věc. Z ničeho nic,pomalu ze dne na den mě začal strašně pálit obličej. A začala jsem v návalech rudnout v obličeji. Tento stav přijde,zrudnu a pak zase odejde. Zůstávám pak jen lehce růžová,pleť mě pálí. Chtěla jsem si sama pomoc a šla hledat na internet,co by to mohlo být. Bohužel jsem narazila na diagnózu karcinoid,při které se toto děje. Navštívila jsem praktika,svěřila se mu s obavou,koukal na mě jak na blázna,udělal základní krevní obraz a poslal na kožní. Nikde se nic nezjistilo. Bohužel mě to tak strašně podkopalo můj psychický stav,že jsem musela navštívit psychiatra. Paní doktorka mi nasadila Brintellix,dříve jsem ho brala po prvním porodu,kdy jsem málem umřela. I jí jsem se svěřila,že se od porodu prostě necítím,říkala jsem jí i o tom záchvatovitém rudnutí,říkala,že by to psychické být mohlo. Já jsem i ochotná to uznat,že je to psychické,ale prostě si nemůžu pomoc,mám pocit,že je to i onemocnění. Nikde se zatím nic nenašlo,což je pro mě asi nejhorší. Protože ta banální onemocnění se vyloučila a zbývá jen to horší. Může být tedy záchvatovité rudnutí bez nějaké zjevné příčiny vážně psychické? Děkuji za odpověď.
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, úzkost není nemoc, ale emoční stav, který zná každý z nás. Pokud se vyskytuje z nevysvětlitelných důvodů, nedokážeme ji zvládnout a komplikuje nám život, pak s ní psychiatrie zachází jako s poruchou. Současná psychiatrická diagnostika se řídí především seskupováním a posuzováním jednotlivých příznaků, z čehož se stanovuje diagnóza. Nejdůležitější ale je, aby pacient své ppotíže zvládl, takže samotná diagnóza nemusí být až tak důležitá. Záchvatovité rudnutí patrně odráží nějaký emoční stav, jsou ale lidé, kteří jsou s tí sžití a nepotřebují psychiatrickou pomoc. To je asi to zásadní.
Avatar

Jana

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, kdysi jsem měla něco podobného, a to vlastně pár měsíců před tím, než mi naplno propukla úzkostně depresivní porucha: začalo mě svědit někde na těle, vyrazila tam nepěkná vyrážka a do večera byla beze stopy pryč. Opakovalo se to. Věřím, že se takto potlačovaná nebo neuvědomovaná úzkost může projevovat. Po mnoha letech jsem měla další kožní problém - dermatitidu, na kterou nic nezabíralo a nabývala na intenzitě. Po změně lékařky nakonec velmi pomalu odezněla, ale dnes jsem přesvědčená, že hlavním důvodem jejího propuknutí byla neléčitelná nemoc mé matky, kterou jsem navenek statečně snášela. Dovedu si představit, že nevědomou úzkost u vás mohl aktivovat druhý porod, vyvolat podvědomé vzpomínky na první porod, u kterého jste málem zemřela - stejná životní situace může připomenout něco z předcházející podobné situace. Na vašem místě bych si u lékařky psychiatričky vyžádala možnost několika psychoterapeutických sezení, kde byste mohla přijít věci na kloub. Protože každé další vyšetření s negativním výsledkem vás stejně nezbaví strachu, že jen nebyla odhalena správná fyzická příčina. Na základě svých zkušeností věřím, že u vás může jít čistě o psychické příčiny. Důležité ale je, abyste vy sama přišla na to, co vás (možná jen podprahově) zneklidňuje a přestala se bát fyzického onemocnění. Hodně štěstí.


Zpět na seznam