zlo v duši
Dobrý večer. Chcela by som sa opýtať na jeden problém. Som zdiagnostikovaná asi tak 20 rokov ako schizofrenička F20.0. mávam i obdobia depresie, beznádeje, nudy a prázdnoty. Niekoľkokrát za život som však mala divné stavy silného podráždenia, túžby ublížiť hocikomu a hocijako. Začína to rovnako-po období depresie v spolupráci s psychiatričkou znížime dávku Alventy z 225 na 150, lebo cítim že ju už až tak nepotrebujem. Potom začnem horšie spať, budím sa, bez qestaxxu nespím vôbec. Som podráždená, nahnevaná, mám túžbu vyfackať celý svet, zhodiť ľudí zo schodov a dokopať ich do krvi. Len tak, bez príčiny. Píšem rôzne po internete nenávistné komentáre, neviem sa ovládnuť. Keď sa niečo nedarí, tak nadávam, hádžem o zem počítač a robím podobné veci. Mám pocit, že väčšina ľudí sú idioti. Keď sa nadopujem qestaxxom, tak to troška poľaví, ale necítim sa vôbec dobre. Mám chuť zavraždiť celý svet, ale nakoniec to obrátim proti sebe a dostanem opäť depresiu z nemožnosti naozaj ublížiť svetu. Cítim sa byť posadnutá Diablom, mám pocit, že to zlo vo mne je z neho a ovláda ma očami. Ani o tom nemôžem viac napísať, lebo mám z neho strach. Nemám obdobie, kedy by som sa cítila dobre.. Užívam reagíla 6, qestaxx 900, alventa 150, ale mám za sebou pokusy s rôznimi liekmi. Myslíte si, že Diabol môže za to zlo, a teda lieky sú nanič? Alebo čo to je? lebo choroba to asi nie je. ešte som zabudla, že v týchto obdobiach mi velmi búši srdce.
Petr Příhoda
Odpověď odborníka:
Dobrý den, vysvětlení zla jeho zosobněním do samostatné bytosti, kterou můžeme nazývat ďáblem je mému chápání vzdáleno. Zlo chápu jako fenomén především negativní, tedy negaci toho, co nazýváme dobrem. Například ničení oproti tvoření, nenávist oproti empatii, toleranci, lásce atd. Myslím, že každý člověk má zárodek této temné stránky v sobě, jsou pak lidé, které ovládne. Vy o tom přemýšlíte a zdá se, že Vám to není jedno, což je pozitivní trend. Také se zdá, že tyto emoce Vás ovládají ve chvíli, kdy se Vám nedaří. Nemyslím, že léky jsou nanic, naopak si myslím, že bez nich by to po čase bylo ještě horší. To, že Vám to není lhostejné, může být dobrý vklad do psychoterapie, která může podpořit rozvoj
tvůrčích oblastí života. Tuto zkušenost a cestu níže popisuje peer poradkyně Bára, zkuste o tom přemýšlet.
Bára
Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Vážím si Vašeho dotazu. Popisujete opravdu intenzivní stavy nálady. Cloumají Vámi vlny vzteku, které byste ráda vybouřila, ale samozřejmě to nejde v takovém rozsahu. Žádné dva příběhy nejsou úplně stejné. Ale snad mohu napsat, že jsem zažívala něco podobného. Také se léčím se schizofrenií. A obdobně jako Vy, bojovala jsem chutí mlátit a ničit. Píšete o ďáblu, já jsem těmto temným stránkám říkala Temné já. Bylo to s ním těžké a vyčerpávající, ale na druhou stranu i velice opojné, cítila jsem se při síle. Po nějaké době to ale dospělo do bodu, kdy to nešlo dále. Začala jsem intenzivně pracovat na individuální psychoterapii. Mluvila jsem o něm, snažila se ho zhmotnit, pochopit a následně porazit. Pomohly mi deníky a výtvarná činnost. Snažila jsem se vybouřit nějakou neškodnou činností, hlavně sportem, unavit se dlouhými procházkami. Píšete, že máte zkušenost s mnoha léky. Já jsem také s psychiatrem i za hospitalizace dlouho hledala. Nyní jsem se svou medikací velice spokojená. A na takové afektivní výkyvy, které jsem zažívala, mi opravdu velice pomáhají. Teď už jsem klidnější. Temné já téměř vymizelo, rozhodně nemá takovou sílu, abych ho nedokázala potlačit. Přeji Vám také trochu klidu a sílu bojovat. Hezký den.
Zpět na seznam