Bipolární afektivní porucha u partnera - část II.

(navazuje na odpověď u 1. části dotazu) Nasazené léky obvykle začínají účinkovat v řádu několika týdnů, celkovou základní stabilizaci bych očekával v horizontu několika málo měsíců. Odezva na medikaci však může být u různých lidí různá. Předpokladem je pak jejich pravidelné a správné užívání a udržení abstinence od drog i alkoholu. Bez toho je správného účinku léků těžké dosáhnout (navíc se může jednat i o projev závislosti) a bývá to jedním z významných faktorů při rozhodování o vhodnosti hospitalizace. Kromě užívání léků bývá po základní stabilizaci vhodná i psychoterapie (individuální, případně též skupinová či partnerská). Při problémech se závislostí by pak tuto problematiku měla reflektovat a zpracovávat právě psychoterapie. Řada psychoterapeutů i adiktologů je schopna pracovat s lidmi kteří mají tuto kombinaci potíží, bývá však vhodné to předem ověřit. Ohledně plánu a možností léčby můžete více informací získat od manželova psychiatra, pokud s tím manžel bude souhlasit. (I při nesouhlasu však může psychiatr přijmout informace od vás, například o tom jak se manžel chová.) Co se týká kontaktu s manželem, doporučuji omezit spíše na věcnou a podpůrnou rovinu. Nemá cenu abyste se nechávala jeho chováním zraňovat, zároveň pak bývá vhodné označit, proč je pro vás kontakt obtížný. Třeba s tím nebude souhlasit, ale je to informace, co jeho chování působí. Mohlo by pro vás být užitečné tyto situace a jejich prožívání probrat s odborníkem. Držím vám všem palce!

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz, z kterého vnímám a oceňuji Vaši snahu pomoci partnerovi. Ohledně různých závislostí (alkohol, drogy) může Vašeho partnera podpořit adiktolog. Z Vašeho popisu rozumím, že partner je hodně vytížen prací a vlastně celý den až do pozdních hodin funguje jeho tělo na plné obrátky, což je i velká zátěž na organismus a vůbec na člověka. Na tomto místě bych zvažovala klidový režim a trochu zbrzdit denní nasazení. Člověk má sice nějaké rezervy výkonnosti a výdrže, ale i ty za čas docházejí, a pak hrozí zhroucení, stav „vyšťavení“, bez pohonu a motivace, mohou se zhoršit i již přítomné obtíže psychického stavu. Proto je důležité, zavčas rozpoznat tyto varovné signály a ubrat na vydávání se. Stojí za to, přehodnotit svůj život a způsob bytí, své priority, kromě medikace se nabízí např. i psychoterapie, která může podpořit Vašeho partnera na cestě zotavení. Samozřejmě, že rozhodnutí musí udělat on sám, Vy a jeho okolí ho můžete vlastně doprovázet na této cestě. Když jsem se já v minulosti potýkala z obdobnou situací, tak nastal bod zlomu, kdy jsem si uvědomila, že zdraví je cennější než práce, honba za finanční jistotou apod. Přehodnotila jsem svůj styl života (druh práce, trávení volného času atd.), podporou mi byla i má rodina a nyní po nějakém čase se cítím lépe, žiji spokojený život a vím, kde jsou mé hranice. Přeji Vám a partnerovi hodně štěstí a zdraví. Držím palce, ať se vám obou daří na cestě zotavení.