Bipolární porucha - její diagnostika

Dobrý den, prosím o pomoc pro svého syna. Je mu 18 let, studuje gymnázium, po rozchodu s přítelkyní se pokusil již 2x o sebevraždu. Přítelkyně byla velmi negativně nastavena proti nám jako rodičům - sama velmi nevyzrála osobnost. Synovi byly psychiatrem ihned nasazeny léky na bipolární poruchu, jejíž příznaky opravdu ve 2 posledních letech asi měl, kdy my jsme to považovali za těžkou pubertu. Dříve úspěšný milý kluk začal propadat, napadal nás verbálně i fyzicky. Nyní se opět začal s touto přítelkyní vídat a situace se velmi zhoršila. Nevíme jak mu pomoci. Psychiatr s námi nemůže velmi spolupracovat, neboť syn je již plnoletý. Situace v rodině je velmi těžká, kdy manžel 59 je nyní ještě po mozkové příhodě. Diagnostika takové nemoci si myslím, že by měla být něčím podložena a bohužel syn odmítá hospitalizaci, léky užívá. Potřebovala bych kontakt na odborníka, který se touto diagnózou opravdu zabývá. Dnes mi například syn řekl, že až ho to přestane bavit/míněno, že pokud se pokusíme jeho život nějak ovlivňovat tak to prostě zase skončí. Vůbec nevím, jak s tím zacházet.
Avatar

Jana Rašková Ottová

Odpověď odborníka:
Dobrý den, úplně rozumím tomu, že se v tuto chvíli nacházíte ve velmi náročné situaci a máte velké obavy jak o syna, tak nejspíše i o svého muže, a mrzí mne, co prožíváte. Zároveň chápu, že nevíte, jak synovi pomoci. Můžete informovat jeho psychiatra o zhoršení synova stavu a popsat situaci z Vašeho pohledu. Ovšem s ohledem na synovu plnoletost, pokud si to Váš syn nepřeje, jeho ošetřující lékař Vám informace o jeho zdravotním stavu sdělovat nemůže. To je zapeklitá situace, pokud máte o syna obavy. Dobré na celé situaci je, že syn užívá předepsané léky. Pokud se ptáte na doporučení na odborníka, který se zabývá bipolární poruchou, jednak bych potřebovala znát oblast ČR ve které doporučit, ale spíše bych Vás chtěla podpořit, že se nejdná o neobvyklou diagnózu a ošetřující psychiatr Vašeho syna by si s její diagnostikou i léčbou měl věřím dobře poradit. V rámci hospitalizace je samozřejmě upřesnění diagnozy snazší (lze doplnit další vyšetření např. zobrazovacími metodami či psychologické), není to ovšem vždy nezbytné. Pokud o dané diagnoze pochybujete, můžete i další Vaše podezření s jeho psychiatrem sdílet (pokud syn např. užívá psychoaktivní látky, či se jinak neobvykle projevuje). Ráda bych Vám ale doporučila vyhledat podporu konkrétně pro Vás. Například zkušeného psychologa, zejména proto, že se nacházíte v opravdu zátěžové situaci a také proto, že by se jednalo o odborníka, se kterým můžete například hledat cestu, jak se synem komunikovat a třeba ho i postupně získat pro spolupráci na jeho léčbě. V případě, že bude nebezpečně vyhrožovat ublížením sobě (sebevraždou), je možné volat policii a záchrannou službu. Držím moc palce, ať toto nelehké období projdete pokud možno co nejlépe a nejrychleji, ať se brzy daří lépe.
Avatar

Bára

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Děkuji za Váš dotaz. Vnímám, že jste ve velice těžké situaci a máte strach o syna. Moje zkušenost s onemocněním je podobná. Mám diagnostikovanou schizofrenii. Na gymnáziu jsem prosperovala. Pak mě ale stres z učení zlomil. Začala jsem se odcizovat okolí, mé kognitivní schopnosti se velmi zhoršily, nakonec jsem začala být paranoidní. Byla jsme ihned hospitalizována přímo z ordinace svého psychiatra. Je škoda, že syn odmítá hospitalizaci. Mně pomohla. Je tam možnost více prozkoumat příznaky a nastavit odpovídající léčbu. Ale je určitě dobře, že syn alespoň bere léky. V tomto období jsem byla velice křehká. Trápila mě hodně otázka školy. Vašeho syna asi zase vztah s přítelkyní. Pomohla mi až práce s psychoterapeutem. Bohužel někoho konkrétního si netroufám doporučit. Je důležité, aby odborník dokázal navázat bezpečný vztah a Váš syn mu věřil. Přeji mnoho sil.


Zpět na seznam