Boj s chornickým onemocněním

Dobrý den, život s takovým omezením musí být obtížný, o to cennější mi přijde, že to nevzdáváte a snažíte se žít jak „nejnormálněji“ to jde. Zcela souhlasím s tím, co vám píše peerporadkyně a nenapadá mě příliš, co dodat. Myslím, že v takových situacích je opravdu užitečné mít spojence a důvěrníka i mimo okruh nejbližších, s kterým mohu probírat otevřeně vše, co mě trápí. Tím může být psycholog nebo psychoterapeut. Mnohdy již samotné otevřené sdílení, porozumění a podpora druhého přináší znatelnou úlevu. Dále pak může přinést další pohledy na situaci a objevy nových zdrojů. Přeji vám vše dobré a držím palce!

Dobrý den. Neumím si představit, jak náročný musí být život s takto závažnými zdravotními obtížemi a jak silně na vás celá situace doléhá i psychicky. Znám ty pocity, kdy se člověk bolestně smiřuje s tím, že sny a představy, které měl o svém životě, nebude nejspíš schopen realizovat, protože mu do cesty vstoupila závažná překážka. Moc se mi líbí, jak píšete, že se navzdory všemu snažíte žít "normální život", i když vám to "moc nejde". Čím se člověk nachází v obtížnější životní situaci, tím více je důležité, aby si hledal zdroje naděje a smyslu ve svém životě, i když se to v tu chvíli zdá jakkoli těžké. Nezmiňujete se, jestli máte ve svém okolí lidi, se kterými můžete o všem otevřeně mluvit a kteří jsou ochotni vám naslouchat a soucítit s vámi. Zároveň si uvědomuji, jak to pro naše blízké může být zatěžující a úlevou může být vyhledání odborné psychologické pomoci. Já sama chodím na psychoterapii už mnoho let a je to pro mne prostor, kde mohu otevřeně ventilovat všechny své strachy, hněv i zoufalství a zároveň hledat sílu, naději a radost. Takový prostor úlevy bych přála i vám. Držím vám palce.