Chci odejít za světlem

Dobrý den, už delší dobu mám poruchy spánku- nemohu usínat, budí mě divné, děsivé sny. Mám stále strach. Poslední dva měsíce myslím neustále na sebevraždu. Našla jsem doktorku, která je citlivá, vnímavá a má zájem. Napsala mi Trittico (před týdnem). Na spaní to pomáhá, ale cítím strašnou duševní trýzeň. Nyní naopak spím stále i přes den a jsem tak skleslá, že je pro mě problém vylézt z postele. Mám hrozné výčitky kvůli něčemu, co se stalo a myšlenky na to se mi stále vtírají. Nedokáži se ale doktorce svěřit, ještě se neznáme, nemohu jí ani říct, že už mám vše nachystané k sebevraždě, obávám se, aby mě nenechala hospitalizovat proti mé vůli. Každý den je pro mě utrpením a já se stále ptám, co tu ještě pohledávám, v té temnotě a zoufalství. Nevím, zda mi ještě někdo může pomoct, jsem dost uzavřená a sdílná jen k málo lidem, držím věci v sobě a je pro mě těžké se někomu takto otevřít v přímém kontaktu. Nechci se ani obracet na linky důvěry a pod., vadí mi, že člověk neví, s kým mluví či komu píše, nemohu mluvit ani s nikým blízkým, poněvadž už dlouho nikoho nemám. Myslím, že už to moc dlouho nevydržím...
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, zdá se, že víte, co se s Vámi děje a umíte to výstižně popsat. To by mohlo snad i ukazovat na to, že jste ještě úplně naději neztratila, aspoň doufám. Je dobře, že jste našla vnímavou lékařku, která má zájem. Vězte ale, že čím víc informací lékař má, tím víc má možností pomoci. Ze zkušeností z krizového centra mohu říci, že vždy se najde optimálnější řešení než sebevražda, ač ho třeba pacient v depresi nemusí v tu chvíli vůbec vidět. Na krizové služby je též možné obrátit se osobně, pak skontakt není anonymní. Držím Vám palce.


Zpět na seznam