Dcera školja 5let
Dobry den.
Mam dotaz ohledne dcery 5let.Problem se týká pláče z důvodu chozeni do školky. Do školky chodi druhym rokem, jen na dve hodiny. ( jsem na materske , doma s dvouletym braskou). Dcera tam nechce, breci rano, vecer, kdykoliv si na skolku vzpomene. Do skolky chodi kvuli castym nemocem vzdy 14dnu skolka, tyden doma. Navrat po pauze je stejny, jako by znovu zacinala. Kdyz se zeptam, proc place, co ji trapi a proc je smutna, vzdy odpovi, ze ji je za mnou smutno a ze tam nemuzu byt s ni. Vysvetlovala jsem ji to jiz nescetnekrat, ale bez vysledku. Vzdy se opet rozplace pri prichodu. Chvili tam jeste smutni, ale potom se zapoji a jak ji vyzvedavam, tak je vse v poradku. Ale potom k veceru opet plac, ze do skoljy nechce. Nevim uz, co ji rict, co by mohlo pomoci. Snazim se s ni hodne mazlit, byt s ni, venovat se jen ji. Povidame si o skolicce, ale rano je vzdy stejny problem. Nikdo s deti tam takto nevyvadi, skolicka je uzasna, pani ucitelky dcerku pomazli. Skolkou to nebude.
Prvni rok toto trvalo pulroku. Potom jakstaks. Potom pres leto nechodila. Nyni to trva od zari a nelepsi se to.
Mame strach, aby se nejednalo o nejakou socialni fobii, nebo uzkost s pojena s odloucenim. Chodi jeste do krouzku. Tri dny v tydnu a tam je to v poradku, jen se se mnou opakovane louci. Tak rada bych ji pomohla, aby se netrapila a do skolky se tesila. Poradte co si pocit? To uz mi nepripada normalni takhle tesknit. Nebo mame vydrzet? Mam strach, aby toto nepretrvavalo do skoly.
Dekuji.
Michael Kostka
Odpověď odborníka:
Dobrý den, bohužel vám nejsem schopen příliš poradit, protože s dětmi mám minimální pracovní zkušenosti. Vzhledem k tomu, že se jedná o relativně specializovanou oblast, bylo by vhodné se pro odbornou radu obrátit přímo na dětského psychologa či pedagogicko psychologickou poradnu. Navíc zvláště u dětí záleží na celkovém kontextu situace a tak je výhodnější forma přímého setkání, kdy je možno se doptávat na detaily. Možná by vám vhodný kontakt dali i ve školce.
K tomu co píšete mě napadá, že vysvětlování situaci nezlepšuje, protože důvody proč má být ve školce pro ni v tomto věku nemusí být celkově pochopitelné (ve smyslu "proč bráška s mámou být může a já ne..").
Pro vaši dceru je zřejmě nejobtížný moment odloučení. Snažil bych se hledat způsoby jak ho lépe zvládnout. Pomůže když sebou bude mít oblíbenou hračku? Jak vypadá loučení, když jí do školky vede otec nebo někdo jiný? Jak si hraje s ostatními dětmi, má tam kamarády? Co by udělala změna harmonogramu - např. kdyby do školky chodila na celé dopoledne 3-4x týdně ? Píšete, že po loučení je vše v pořádku - nebylo by prospěšné kdyby si čas, kdy se již uklidní a může si hrát a být s dětmi více užila? V čem se liší situace na kroužcích a ve školce, že je to tam lepší? Není školka a 3 kroužky příliš mnoho různých prostředí, nebylo by lepší se rozhodnout co je priorita a počet aktivit zredukovat? Jaké nápady k vaší situaci měli učitelky ve školce?
Michal Kašpar
Odpověď peer poradce:
Dobrý den, velice se omlouvám za zpožděnou odpověď a zároveň musím říct, že nemám žádné zkušenosti s malými dětmi a má dětská psychika už je stará čtyřicet let... Protože se zastávám individuálního přístupu ke každému, asi bych volil nějaký kompromis. Zeptejte se své dcery, co jí na školce vadí, a pak můžete zkusit kontakt s dětským psychologem, nepovinnou školku, apod. Přeji hodně štěstí.
Zpět na seznam