Depersonalizace?
Dobrý den, je mi 23. 3roky zpět jsem měla silné panické ataky a musela jsem se vrátit zpět k rodičům. Po roce od tohoto stavu jsem se seznámila s přítelem.Mám teď po škole,udělala jsem státnice, ale po měsíci učení v kuse jsem po té nastoupila opět do práce, kde toho bylo moc. Teď zažívám peklo. Přijde mi, jako bych to nebyla já, jako bych byla automat skoro bez citu.Přijde mi, že vše dělám jen proto, že musím. Občas si přijdu jako rozdvojená osobnost i když to nikdo nepoznava.chovám se pořad stejně, ale pořad mě to hrozně dusí, chci být zase veselá a bavit se.Musím se skoro celý den přetvařovat, i když se to přes den mění, občas se bojím, že se něco stane nebo se zblazním a potom bych zase klidně plánovala výlety s přáteli. Nejhorší stavy to jsou ráno, nejsem to já.Vše co mám dělat mě děsí, i když to stejně udělám, tak jen pomyšlení, že něco musím mě děsí. Na nic se netěším.přijdu si jako bych byla celý den utlumená,ve snu. Ale nemám na co stěžovat. Mám skvělého přítele, rodinu a kamarády. Chceme s přítelem miminko a na jednu stranu ho hrozně moc chci a na druhou stranu se toho děsím, abych to zvládla a jak bych to mohla zvládnout s těmi stavy co mám.Na webu jsou hrozné články, na to koukám sedí na mě skoro všechny příznaky na úzkostnou poruchu ale i na schizofrenii a té se hrozně bojím. Chci vědět co mi je, aby se to dalo řešit. K psychologovi jsem objednaná až na půlku září a do té doby nevím, co dělat.Beru teď rivotrl na zklidnění.
Zuzana Foitová
Odpověď odborníka:
Dobrý den, obtíže, které popisujete, opravdu působí jako úzkostné příznaky. Období, ve kterých se Vám nyní objevily, bylo pro Vás vysoce zátěžové, může tedy jít o reakci na studijní a pracovní vypětí. Úzkostné obtíže jste měla už i v minulosti, možná jste tedy na stres citlivější než jiní lidé. Nicméně stanovit přesnou diagnózu na dálku nelze, k tomu opravdu musíte navštívit odborníka osobně. Je skvělé, že si aktivně hledáte informace, na druhou stranu internet je plný nepřesností a osobní zkušenosti jiných lidí mohou být zavádějící. Nacházíte se v nové životní etapě a možná se teprve budete učit, jak správně zacházet s nároky, které přináší. Připojuji se k doporučení kolegyně peer poradkyně, abyste vyvažovala své aktivity, pečovala o sebe v základních potřebách (jídlo, pitný režim, spánek), učila se relaxovat a další velké životní kroky jako mateřství si plánovala na dobu, kdy se budete cítit v pohodě. Rovněž se připojuji k varování ohledně rivotrilu, jeho užívání je třeba omezit na nejkratší možnou dobu. Držím Vám palce,
Agáta
Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Zdá se, že těžko snášíte stres a jste ještě vyčerpaná z učení, potřebovala byste pauzu. Přemýšlejte, jestli by nebylo možné si časem vzít dovolenou, nebo třeba neplacené volno. Je také ale skutečně možné, že se o vás pokouší nějaké psychické problémy, podobně, jako když na člověka leze chřipka. Když je člověku psychicky zle, je dobré v rámci možností se na chvíli zastavit, respektive vrátit zpět. Abyste rozuměla, doporučuji nesedět moc u počítače a nehledat tam ty hrozné články, zkusit odpočívat, hýbat se během dne, najít si čas na sebe, na teplé jídlo, vzít do ruky tužku a psát nebo kreslit, zkusit spát, příliš se nedopovat kávou, apod. Zkrátka nějakou psychohygienu. Miminko vám rozhodně nechci vymlouvat, ale chvilku bych počkala, až se to nějak vytříbí, rychle jste nastoupila do práce, tak aby nebylo moc rychle všechno. Je dobře, že chcete vědět, co vám je a že jste objednaná. Rivotril vám do té doby může pomoci, je to taková první pomoc, která by se ale neměla brát po léta, je návykový a proto třeba jej časem vyměnit za jiné léky, nebo zkrátka postupně vysadit, nejlépe po dohodě a s vědomím lékaře. Přeji vám, ať je vám lépe.
Zpět na seznam