depersonalizace,derealizace

Dobrý den, pocity depersonalizace či derealizace, které popisujete bývají často spojeny s úzkostným vnímáním reality či sebe sama a mohou tak být součástí úzkostných poruch. Mohou být též zapříčiněny i řadou dalších faktorů - jak psychických (stresy, tlaky, mimořádné události, psychická konstituce ap.) tak fyzických (např. vyčerpání, užívání alkoholu či drog) nebo jejich kombinací. Řešení je možno hledat ve změnách životního stylu, psychoterapii a psychiatrické medikaci. Často bývá vhodné kombinovat změny ve všech těchto oblastech. Z toho, že potíže trvají 8 měsíců bych na obzvláštní potíže v léčbě neusuzoval, zvláště když se - jak píšete - v řadě oblastí váš stav zlepšil. Pokud jste se s panickou poruchou již někde léčil, doporučoval bych to probrat s odborníkem který vás již zná. V případě že budete pomoc nově vyhledávat, kontaktuje psychoterapeuta. Držím palce

Dobrý den, velice vám děkuji, že jste se s vaším problémem obrátili na naši poradnu. Jako peer poradce mám osobní zkušenost s panickými stavy v době, která následovala po mé druhé psychotické atace. Projevovaly se jako záchvaty agorafobie. Značně se zmírnily po krátkodobé individuální terapii. Ta byla zaměřena na psaní deníku, dechových cvičeních a expozicích - cíleném vystavování se zátěžovým situacím spojeném se sebepozorováním. Šlo o kognitivně behaviorální terapii - KBT. Určité zbytky úzkostného nastavení u mne přesto jsou. Někdy, když jsem unavený, zažívám i pocity neskutečna. Jako by se pode mnou prohýbala podlaha v metru, pocity deja vu, zpřítomnělé dialogy ze snů, apod. Není to podle mne projev schizofrenie, ale únavy a stresu. Dostávám se tak trochu mimo sebe. Radím vám tedy psychoterapii. Mluvte s odborníky o svých problémech s depersonalizací a derealizací. Myslím, že nevadí, že u sebe tyto příznaky pozorujete delší dobu. Evidentně je vnímáte a jste schopni analyzovat. Pokud jde o léky, poraďte se s psychiatrem, třeba lékaře napadne zkusit jiný typ léků, než jsou antidepresiva. Držím vám palce.