Deprese

Dobrý den. Už tři měsíce u sebe pociťuji deprese. Přijde mi,že má psychika je na dnu. Dokáže mě rozhodit jakkákoli hádka nebo výtka. Tyto stavy se mi opakují v celkem stejných intervalech dva nebo tři dny jsem v pořádku i v celkem dobré náladě, pak přijdou dny, kdy s nikým nemluvím, mám záchvaty vzteku, agrese.. Se všemi se hádám. Rozhodí mě i úplná maličkost. Poslední tři měsíce mám každý den myšlenky na sebevraždu a mám pocit že to za chvíli udělám. Rozhodilo mi to veškeré mé přátelské vztahy okolo mě.Všichni mi říkají, že mi nabízejí pomoc ale prý ji odmítám. Kopu kolem sebe podle některých. Potřebuju najít pomoc.. Jsem velmi uzavřený člověk proto to chci nejdříve řešit touhle cestou.. Nemám se už v životě na co těšit a vím, že by má smrt zarmoutila spoustu lidí.Popravdě už si s tím vůbec nevím rady. Doufám, že mi poradíte co s tim mohu dělat. Děkuji. Hezký zbytek dne..
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, vzhledem k tomu že vaše potíže trvají již delší dobu a jsou závažné (především kvůli myšlenkám na sebevraždu), bylo by na místě se bez zbytečných odkladů obrátit na psychiatrickou a psychologickou pomoc. Vzhledem k tomu, že objednací lhůty v ambulancích jsou obvykle několik týdnů, bylo by vhodné navštívit některé z krizových center, psychiatrické oddělení nemocnice, nebo alespoň zatelefonovat na některou z linek důvěry (viz např. "Mapa krizové pomoci" v "Užitečných odkazech" na stránkách www.stopstigma.cz). Výrazné zlepšení v podobných případech bývá v řádu několika týdnů za pomoci psychiatrických léků a psychoterapie. Pravděpodobně by bylo na místě zvážit i některý z intenzivnějších přístupů - např. krátké stabilizační hospitalizace nebo denní docházky do terapeutického programu - denního stacionáře. Vzhledem k tomu, že neuvádíte bližší okolnosti zhoršení psychického stavu, nelze přesněji odhadovat konkrétní postupy. Nevidím žádný důvod, proč by vám odborná léčba neměla výrazně ulevit, proto bych si přál, abyste tak brzy učinil. Ostatně nenapadá mě moc vážnějších důvodů pro návštěvu psychiatra, než když člověk opakovaně přemýšlí o sebevraždě. Přeji ať je vám brzy lépe.
Avatar

Jana

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, moc dobře vám rozumím, protože v době, kdy byla moje deprese a úzkost na vrcholu, cítila jsem se hodně podobně a přála si z toho nějak uniknout. Mám úctu k životu, proto (a kvůli blízkým lidem) bych si na něj nikdy nesáhla, ale přála jsem si už se prostě neprobudit a mít konečně klid. Byla jsem u psychiatra, který mi předepisoval léky, ale po čase jsem zjistila, že díky nim mi sice není tak hrozně zle, ale že jsem stejně docela bez nálady, na nic se netěším a jen tak přežívám den za dnem. Opravdovou úlevu mi přinesla až delší pravidelná (každý týden) psychoterapie. Stala se místem, kde jsem se mohla vynadávat, vybrečet, dostat vstřícné naslouchání, ale především laskavé a přesto nesmlouvavé otázky, které mi pomohly uvidět příčiny mé úzkosti a intenzivní deprese. A když jsem je mohla uvidět, začala jsem je postupně i odstraňovat. Nebylo to lehké ani rychlé, ale přesto považuji terapii za to nejlepší, co mi vlastně zachránilo život. Protože před tím byla pro mě představa mého dalšího života úplně nesnesitelná. Pokud využijete inspiraci ode mě, ještě vám doporučím najít si terapeuta/terapeutku, ke kterému budete mít důvěru. Terapeut nám musí občas říkat i věci, které se nepřijímají snadno, a k tomu je důležité nepochybovat o tom, že to dělá s úmyslem pomoci. Držím vám palce, ať i vy nad depresí zvítězíte.


Zpět na seznam