Disociální porucha osobností

Dobrý den.Mam přítele 4,5 roku.Kdyz jsme se sestěhovali,začali se mi ztrácet peníze a ne malé částky.Nikdy se mi nesvěřil,nepřiznal.Pozdeji jsem se dozvěděla že má dluhy a je v exekuci.Tu mu strhávají z platu,přesto peníze domu nosí a má i tak hezkou výplatu.Posledni dobou jsme se hodně hádali a ted se stala taková věc-byli u kamaráda doma a on ho načapal jak mu smejdil po domě.Po tom,kdyz jsem se s ním rozešla se mi konečně přiznal.Rekl že má problém,že si to uvědomuje.Prisahal mi,že nejde o gamblerstvi,ani jiné závislosti,jako drogy,nebo nějaké kšefty.Myslíme si,že jde o DSO,protože mimo jiné mi nikdy nedal najevo žádné city,lhal a manipuloval se mnou.Choval se"po svém".Je to bývalý vojak,teď pracuje ve věznici jako strážný,takze jsem si jeho bezcitné chování odůvodnila,jako nemoc z povolání.Stále se omlouvá,doma brečí.Rika,že to beze mě nezvládne a že má hrozný strach.chce všechny roky vynahradit.Svoji nejsme,děti nemame.Je nám 27.Nevim,jak se k němu chovat.Samozrejme ho chci podpořit,ale bojím se jestli užnejde o citové vydírání.Je to těžké rozhodnutí-dát šanci,nebo utéct?Jinak je vystudovaný,inteligentní, pracovitý,ochotný.Od tchýně vím,že jeho otec byl stejný,přestože ho nevychoval.Matka vedla tvrdou výchovu,bez dokazování lásky.Může to být i výchovou?Ve středu s ním jdu na sezení k psychologovi.Dá se vůbec taková porucha vyléčit?A jaká je šance na vyléčení,pokud má zájem se sebou něco dělat? Děkuji za odpověď a hezký den V.