Dotaz

Dobrý den, přes půl roku žiji se schizofrenikem a poslední dobou se my fyzicky odtahuje... Má mě moc rád, ale po zkušenosti z předchozího 3 leteho vztahu si neodnesl nic dobrého,umřelo mu 5ti denní holčička na syndrom náhlého úmrtí, hned ho bývalá, s kterou neměli hezký vztah vykaslala (skončil v blázinci) a i když se se mnou má dobře,uklidnuji ho, snažím se rovnat jeho vztahy hlavně s maminkou, které spousty věcí nemůže odpustit, hlavně že nepoznal otce, neb měli maminka a táta mezi sebou rozbroje a maminka mu zakazovala vydat se s otcem, také s jeho rodiči a protom bydleli v jednom baráku... Ona o tom samozřejmě nechce mluvit...a přestal se objimat a sex sporadicky.. Chjo, ja jsem empatic a potrebuji cítit člověka, který se mnou žije, ja vím, že mě má rád, ale říkal, že se bojí mě milovat... Právě z předchozích zkušeností, i když ví, že ja taková vůbec nejsem... Co s tím?mám mu dát ještě čas? Bojím se, aby mě od sebe neodehnal... Dekuji a prosím, pokus znateuv Praze dobrého psychologa,kteryuby mu opravdu pomohl se víc citově otevriru, a přijímá pacienty, budj ráda za kontakt, děkuji. Je to hodný a ochotný člověk, ale v těch citech se v určité chvíli sek a nemůže prostě dál..
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, rozhodnutí, zda dát ještě partnerovi - potažmo vztahu čas, musíte učinit sama. Nijak se to neliší od úvah podobného typu v jakémkoli partnerském vztahu. Z toho co píšete se mi zdá, že vám na partnerovi i vztahu záleží. Netroufám si odlišit, jak velký podíl na vztahových potížích má schizofrenní onemocnění samotné (např. sociální a emocionální stažeností), nakolik je to výsledkem partnerových životních peripetií (s tím by mohla pomoc jeho individuální psychoterapie), či snad kombinací obého. Možná by vám pomohlo si odpovědět na otázky poněkud odlišně formulované. Co bychom ještě mohli pro zlepšení vztahu zkusit? Stojí mi to za vynaložené úsilí a čas? Z toho, co by bylo možné zkusit mě napadá např.: komunikovat s partnerem o potřebách a očekávání co nejsrozumitelněji a nejjasněji - a zároveň se snažit pochopit jeho důvody a limity, zvážit docházku do párové terapie či poradenství, využití některého z programů pro blízké lidí s psychózou, docházka partnera (či vás obou) do individuální psychoterapie. Pravděpodobně existuje i řada dalších možností. Přeji, ať dospějete k rozhodnutí, za kterým si budete moc stát. Ať se vám daří!
Avatar

Bára

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz. Popisujete vztah se svým přítelem, který to neměl jednoduché. A mnoho toho ve vztahu zažil, s bývalou přítelkyní i rodiči. Z Vašeho vyprávění cítím, že Vám na něm záleží, ale nejste si úplně jistá, co se s ním právě děje. Já se také léčím se schizofrenií a vztahy jsou pro mě někdy velice obtížné. Občas od sebe odháním právě ty, kteří jsou pro mě nejbližší. Je to ve chvílích, kdy mi není moc dobře a sama nevím, co se ve mně děje. Je to těžké období, které se někdy prostě vrací. Jestli mu dát ještě šanci? To za Vás nemohu rozhodnout. Ale je velice důležité, že chcete situaci řešit. A psycholog by mohl být cesta. Bohužel nejsem z Prahy, takže přesný kontakt Vám nemohu dát. Ve vztahu jsou vždy dva, takže záleží na Vašem partnerovi, ale i na Vás, abyste se cítila dobře. Mně vždy pomáhalo, si citlivě promluvit a společně vymyslet krok dál. Přeji mnoho sil.


Zpět na seznam