emoce
Rozesla jsem se s přítelem po dlouhem vztahu na dalku (6 let), vztah plny slibu a planovani spolecne buducnosti jsem roztristila po tom co jsem si uvědomila, že jsem zacala citit něco k jinému cloveku. Nechtela jsem se zamilovat do nikoho jiného. Tolik jsme si toho s přítelem naslibovali ale ja jsem se trapila nevyhovoval mi vztah na dalku chtěla jsem byt s nim a porad se nekde naslo něco proc jsme spolu byt nemohli. Taky jsem si neverila, ze jsem pro nej dost dobra. Když jsem se s ním o tom snažila mluvit o trapeni řekl mi ze vse delam jen horsim nez to je. Az jsem s ním prestala o svých pocitech mluvit. Pak jsem se zamilovala a rozesla jsem se s nim kvůli jinému muzi. Zpusobila jsem ohromnou bolest nam oběma. Ja jsem ji tolik nepocitovala protože jsem mela člověka, který me mel rad. S byvalym jsme kompletne prerusili kontakt. Ted po letech jsme se nahodne potkali a nebyli jsme schopni si rict ani slovo. Pote jsme si napsali par vet o tom jak to jeho stále bolí a mne jak to mrzi a jak se mu omlouvam. Od toho co jsem ho videla jsem se emocne zhroutila. Nedokazi pochopit jak jsme si mohli tolik ublížit. Milovala jsem ho a on miloval mne. On ze vseho vini mne ze jsem ho opustila, ale ja jsem nebyla schopna to jiz psychicky unest. Ted nevim jestli se jen nedokazi smířit s minulosti a s tou vinou kterou nesu rozbitim vztahu a ublizenim druhemu, nebo tyhle silne emoce znamenaji ze jsem udelala chybu a jsem tak hrda ze si ji nechci pripustit? Děkuji za názor.
Michael Kostka
Odpověď odborníka:
Dobrý den, příběh který popisujete mi přijde pochopitelný. Původní vztah na dálku vám nevyhovoval (to dlouhodobě vyhovuje minimu lidí), trápilo vás že to (zřejmě především expartner) nechce či není ochotný změnit, to vedlo k oddálení a posléze navázání jiného vztahu. Nepřijde mi spravedlivé ani vyvážené říkat, že za vše můžete vy. Stejně tak byste mohla argumentovat, že vše je jeho vina, když nedokázal vztah proměnit, byť by to zřejmě také nebylo úplně objektivní. Expartner měl minimálně poloviční podíl na tom, že se vztah nevyvíjel tak, abyste v něm byla spokojená. Důležité vzpomínky mohou mít silný emoční náboj i po letech, zvláště v případě, kdy jsme s nimi nebyli průběžně v kontaktu a nemohly tak „vyvanout“. Nic víc to nemusí znamenat. Vinu sice cítíte, to ale neznamená, že vše je vaše vina. A to, zda jste udělala chybu, bych z toho již vůbec nevyvozoval.
Pokud by se vám nedařilo tyto události zpracovat sama či s podporou okolí, pravděpodobně by vám pomohlo několik psychoterapeutických sezení.
Přeji, at se vám daří.
Magdalena
Odpověď peer poradce:
Dobrý den,
děkujeme za Váš dotaz. Ptáte se hned na několik podstatných otázek a já se Vám budu snažit zodpovědět je postupně podle svého názoru. Nejvíce mě zarazil Váš pocit provinění vůči bývalému partnerovi. Myslím si, že je v pořádku, že člověk na své cestě životem potkává lidi a vybírá si vhodného partnera, který jej bude doprovázet. Původní vztah Vám nevyhovoval a tak jste jej ukončila a začala jiný, ve kterém jste spokojená. Nevidím to jako "rozbití vztahu" a důvod k dalším a dalším omluvám. Předpokládám, že kdybyste byla v původním vztahu šťastná, nemohl by jej žádný jiný muž ohrozit. Máte výčitky vůči bývalému příteli, který se trápí. Chápu Vás. Pro bývalého přítele může být důležitá zkušenost se vším, co nevyhovovalo Vám, a v dalším vztahu mu to může pomoci. Soustřeďte se na sebe, sama píšete, že jste nechtěla expříteli ublížit a věřím, že setkání po letech pro Vás bylo emocionálně velmi silné. Ale je to minulost a nenechte ji zasahovat do Vašeho současného spokojeného vztahu. To co prožíváte je něco vzácného, tak si vztah se současným přítelem hýčkejte. Na bývalého partnera myslete i nadále v dobrém, neobviňujte se a užívejte si všeho krásného, co Vám současný vztah přináší. Hodně štěstí!
Zpět na seznam