Jak se zbavit stesku

Dobrý den, na zš jsem si vytvořila opravdu silné citové pouto k učitelce. Částečně mi nejspíš nahrazovala matku, která se o mě moc nezajímá a zároveň mi byla podporou. Byla jsem schopná kvůli ní prořvat celý den, jak mi někdy chyběla-tyhle stavy byly šílené. Teď jsem na střední a i po roce to odloučení pořád bolí. Čas od času ji někde potkám, ale chybí mi potom ještě víc-nedávno jsem s ní mluvila, ale výsledkem je, že ji opět akorát nemůžu dostat z mysli. Ani s kamarády/příbuznými se kvůli tomu nemůžu normálně bavit, protože mi dost často hlavou proběhnou vzpomínky a jsem jak paralyzovaná, někdy se i rozbrečím. Na zš jsem za ní chodívala každý týden a mluvily jsme o mých tehdejších problémech a pokaždé mě vyslechla, uklidnila a podpořila. Vždycky jsem se jí nemohla dočkat, klepala jsem se na to celý týden, jen abych ji mohla vidět, slyšet. Přemýšlela jsem, jestli je to jen tím, že je dobrým vzorem, sympatická a povahově mi sedí, ale zjistila jsem, že mě přitahuje i sexuálně. To opět bude kvůli mému chatrnému vztahu s rodiči, protože mi od dětstvi chybí jakýkoliv tělesný kontakt, pohlazení, objetí...a k ní mám stále největší důvěru. Naštěstí mám dobrý vztah s bratrem, ke kterému se občas přitulím a tak nějak mi ji v nejhorších chvílích nevědomě nahrazuje, ale nechci ho nijak zatěžovat. Zároveň chci ještě dodat, že je mi naprosto jasné, že žádný vztah ani vyšší frekvence kontaktu s ní nepřipadá v úvahu, už jen proto, že mně je 16 a jí 42. Děkuji.
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, za ústřední problém považuji to, že vám chybí blízký a důvěrný vztah. Především zřejmě s někým, kdo by mohl zastoupit rodičovskou roli - vyslechnout, ocenit, povzbudit, možná i poradit. (Jsem rád, že alespoň zčásti vám v tom někdo pomáhá - především bratr.) Tato potřeba není nijak neobvyklá a v určité míře jí má většina lidí. Váše úvahy, čím je to způsobeno mi znějí logicky a pravděpodobně jsou správné, Považoval bych za vhodné, abyste si našla člověka, který může bezpečným způsobem (pro vás i pro něj) takovou roli plnit do té doby, než si vystačíte sama s podporou vrstevníků. Může to být například školní psycholog či psychoterapeut, výchovný poradce, pracovník v nízkoprahovém centru pro dospívající ale možná i někdo další (vzdálenější příbuzný, trenér..). Určitou podporou by pro vás mhlo být i to, kdybyste své starosti probrala na telefonické Lince bezpečí.
Avatar

Magdalena

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, děkujeme, že jste se obrátila na naši poradnu. Z Vašeho dotazu vnímám velký stesk po blízké osobě a touhu po obětí a péči někoho blízkého. Popisujete silné citové pouto k Vaší učitelce a velký stesk. Věřím, že je těžké srovnat se s tím, že člověk, ke kterému jste měla důvěru a vídala ho často, najednou odešel z Vašeho života a jeho místo je prázdné. Za velké štěstí považuji Váš hezký vztah s bratrem. Myslím, že u něj najdete útočiště v nejtěžších chvílích. Já sama jsem sice měla dobrou kamarádku, které jsem se mohla svěřit, ale ve chvílích, kdy mi bylo špatně, jsem to nedokázala. Začala jsem si psát něco jako deník. Vypsala jsem se ze svých úzkostí a strachů a ono to pomáhalo. Zpětně jsem pak viděla, že jakmile sáhnu po psaní, začíná mi těžké období. Hlavní je, že pokaždé přešlo a nastoupilo jiné, lepší. Doteď ty deníky mám. Ze svého pohledu bych Vám doporučovala vyhledat pomoc někoho, kdo Vám nahradí to, co jste považovala za nejdůležitější ve Vašem vztahu s učitelkou, tedy povídání o problémech, naslouchání a podporu. Zdá se, že ve Vašem okolí nikoho takového nemáte, ale můžete se obrátit na odborníky, např. na školního psychologa, který by Vám mohl pomoci vyrovnat se se ztrátou kontaktu s Vaší učitelkou a také s „chatrným vztahem“ Vašich rodičů vůči Vám. Přeji Vám, ať takového blízkého člověka časem naleznete i ve Vašem okolí a přeji jen vše dobré!


Zpět na seznam