Kam se obrátit?

Dobrý den, mám náchylnost k úzkostným a depresivním stavům (v minulosti jsem se léčila antidepresivy), a poslední dobou pociťuji především chronickou úzkost (neustálý pocit viny a studu, i když se nestalo nic konkrétního), časté změny nálad, nízké sebevědomí atd. Jsem příliš fixovaná na mého přítele, a situaci nám komplikuje vztah na dálku; mívám dny, kdy nabydu přesvědčení, že už do mě není zamilován a začnu žárlit a vztekat se - stačí mi maličkost, aby zafungovala jako spouštěč. Snažím se tuto iracionální stránku potlačovat, ale ne vždy to zvládnu a občas se uchýlím k sebepoškozování (s tím mám problém už několik let). Jakmile ta akutní krize přejde, uvědomím si plný rozsah mého iracionálního chování, připadám si skoro jako jiný člověk a stydím se. Mám i jiné problémy, ale tyto jsou nejvíc aktuální. Chtěla bych se tedy zeptat, jestli se mám pokusit vyhledat pomoc psychologa nebo spíše psychiatra. Děkuji.
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, zcela jistě je na místě objednat se k psychologovi a možná zároveň k psychiatrovi. Psycholog vám prostřednictvím psychoterapie může pomoci jak s hlubším porozuměním potížím a jejich souvislostem, tak s hledáním způsobů, jak se je postupně naučit zvládat. (Podrobněji to popisuje ve své odpovědi peerporadkyně.) Přínos psychoterapie je podle výzkumů trvalejší a mnohdy je zaměřen více na řešení příčin než léky. Psychiatrická medikace oproti tomu zase přináší dříve úlevu (v řádu dnů až týdnů), může např. zmírnit úzkosti nebo stabilizovat náladu a ve svém důsledku pak navíc může efekt psychoterapie podpořit. Při častějším či vážnějším sebepoškozování (to blíže nepopisujete) považuji nasazení medikace za velmi vhodné. Přeji, ať se vám daří pracovat na zmírnění potíží.
Avatar

Vlasta

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz, z kterého vyplývá několik témat k zamyšlení. Výstižně popisujete, co Vám dělá starosti. V minulosti jsem si také procházela obdobnými starostmi, i sebepoškozováním. Čím déle tyto stavy přetrvávaly, tím více jsem se ztrácela sama sobě, nechápala jsem své jednání a reakce na okolnosti atd. V této bezradnosti mně osobně pomohlo, že jsem se obrátila na odborníka-psycholožku. Psychoterapie mi pomohla pochopit své reakce a chování. Tím jsem začala objevovat zase samu sebe a chápat tzv. spouštěče a jak na ně. Chce to čas a stále se učím. Nyní lépe chápu svou psychiku a citlivost, místo starostí dokážu prožít i radost. Tenkrát mi vlastně udělalo dobře, že jsem sebrala odvahu a dokázala se o svých starostech s někým podělit; sdílet, co mě trápí, a pak nacházet naději, že bude lépe. Přeji Vám hodně štěstí a zdraví, ať se daří.


Zpět na seznam