Maniodeprese??
Dobrý den,chci se zeptat na příteleJsme skoro3 roky,za tu dobu se párkrát stalo,že se mnou přestal z ničeho nic mluvit,2x to se mnou ukončil a já v tichosti čekala a on zase přišel(cca po týdnu),jako by nicJen jednou se omluvil,ale stejně jako to ukončilPo telefonu nebo po emailuNyní to trvá už měsícPo emailu to se mnou ukončilAle doslova přes nocMiloval mě adruhý den to ukončilMluvit o ničem nechce ani s rodinou,kteří to taky nechápou.Žena v tom neníPtala jsem se ho,proč mě tak nenávidí ze dne na den,on řekl,že to je ignoraceJenže,když se napije(začíná mít také problém)tak mi píše ošklivé sms,někdy až hrubéA podezírá mě z nevěry.2 roky se snažíme o miminko,teď jsem těhotná,posílá mě na potratŘekl mi,že nemá děti,protože není nezodpovědný debil..poté co to tak dlouho zkoušíme?(má hodně dluhů,nedokáže hospodařit s penězi,ale to měl celou dobu)Předevčírem se opil,celý den nic a najednou mi napsal večer sms,že i kdybych byla milionářka,tak s mými penězi nepočítáJeden den mi napsal milou sms,měla jsem z ní radost,jenže mi blbne telefon a tak jsem odpověděla až po 1,5hod.a byl zase tam,kde jeVeškeré dluhy které má,svedl na mě a mou dceruTaké věří tomu,že chce mít tak miliardu, je jeho život jinýJe mu 44 letTrochu mi to připadá,jako maniodeprese,ale tolik energie zase on nemáJe spíše lenochMám ho opravdu moc ráda,záleží mi na něm a mám o něj velký strachMůžete mi pomoci ho pochopit?Vím že on si nepřizná nemoc,to jsem zkoušela,bylo to ještě horšíDěkuji za odpověď,Patricie
Michael Kostka
Odpověď odborníka:
Dobrý den, Patricie. Bohužel nevím, jak vám pomoci přítele pochopit. Pro to bývá nejúčinnější vzájemná komunikace - sdílení, vysvětlování, vzájemné naslouchání. K tomu je třeba aktivity a snahy z obou stran, nezdá se však, že by o to váš přítel stál.
Z toho co popisujete mě nic nevede k úvahám o psychiatrickém onemocnění, tedy ani o maniodepresi. Sama uvádíte že má zřejmě potíže s alkoholem, což samozřejmě může mít na jeho chování vliv. Je pochopitelné, že byste si přála aby své chování změnil, ale bez jeho zájmu a úsilí to nepovažuji za příliš pravděpodobné.
Ve svých rukou máte především svůj osud a proto bych vám doporučoval přemýšlet, co všechno jste ochotná v partnerském vztahu snášet a jaká řešení můžete při překračování těchto hranic použít. Pokud v tom budete potřebovat pomoc či oporu, můžete ji nálézt i u psychologa či psychoterapeuta.
Držím vám palce.
Vlaďka
Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Děkuji, že máte zájem i o odpověď peer poradce. Na dotazy odpovídám na základě své vlastní zkušenosti s duševními obtížemi. Přiznám se, že Váš dotaz je pro mbe trochu oříšek. Máte touhu lépe porozumět svému příteli a ráda byste věděla, zda se jedná o projevy nějakého duševního onemocnění. Nejsem lékař a proto se k tomu nemohu nijak vyjádřit. Sama za sebe si jen říkám, že by mi takové chování od blízkého člověka nesmírně ubližovalo. Potřebuji svým blízkým důvěřovat, moci se na ně spolehnout, cítit, že jejich city ke mně jsou stálé. Zmiňujete se, že přítel jakékoli problémy ve svém chování popírá. Bez jeho uznání chyb a motivace ke změně se však jeho chování změní jen těžko. Já bych si na Vašem místě asi promyslela, kde jsou hranice, za nimiž už si nechávám ubližovat. Zda mi takový vztah za to opravdu stojí a jak chci žít dál. K uspořádání si priorit Vám může pomoci i osobní návštěva psychologa. Sama s ní mám velmi dobré zkušenosti. Držím Vám palce a přeji vše dobré.
Zpět na seznam