Manžel odešel k milence

Dobrý den, mrzí mne, jakou životní situací procházíte. Ptáte se, zda máte ještě šanci a zda zabojovat, na to Vám bohužel bez znalosti více podrobností o Vašem příběhu nemohu odpovědět. Nepíšete, jaké to pro Vás je, ale představuji si, že je to pro Vás emočně velmi náročná situace, očekávatelná je zlost, která většinou v takové situaci pomáhá maskovat a zvládnout lítost a smutek. Dobré je, že jste byli schopni slušné domluvy ohledně vyživného, to je dobrý základ pro další domluvy o společném fungování. Doporučila bych Vám postarat se v tuto chvíli nejprve o své emoce, aby vám nestály v cestě při společném hledání toho, jak spolu dál fungovat jako rodiče. Můžete vyhledat psychologickou či psychoterapeutickou podporu, kde můžete pojmenovat, co cítíte a potřebujete, a tak získat sílu a kontrolu pro další jednání. Dobré je také aktivovat podporu ve svém nejbližším okolí (přátelé, někdo z rodiny,..), ať na to, co se děje, nejste sama, ať se máte o koho opřít a s kým tíhu celé situace nést. Pokud je ještě nějaká šance ve smyslu vztah zachránit (pokud to tak myslíte), pak ji můžete nejlépe využít pokud sama sobě nyní pomůžete udržet hlavu nad vodou, zorientujete se v tom, co a jak chcete a opečujete sebe a své prožívání. Držím Vám moc palce.

Dobrý den, to mně opravdu mrzí. Nemám s tím vlastní zkušenost, naštěstí. Ale vzpomněla jsem si na větu, kterou jsem slyšela na you tube kanálu, že někteří čeští muži by si měli srovnat v hlavě priority, protože je jim často líto vyměnit boty i po 20 letech, zatímco manželku vymění klidně. Nevím, jestli je to pro vás myslitelné, já bych mu dala najevo, že na něj kašlu, nebojovala bych. Je možné, že se vrátí zhrzený zpět a bude vyžadovat teplé večeře. Doporučuji teď pečovat o děti a sama o sebe. Kdybyste se opravdu cítila zle, je samozřejmně možné vyhledat pomoc terapeuta, nebo telefonickou pomoc, apod. Tímto díky za důvěru, s kterou se na nás obracíte.