Moje trápení

Dobrý den chtěla jsem se svěřit se svým problémem a možná dostat odpověd. Nikdy jsem neměla ráda sociální interakce ( např. Objednání jídla v restauraci, telefonování, čas strávený v baru, nakupování ). Ale poslední dobou se moje problémy zhoršují. Když si chci objednat jídlo tak radši pošlu někoho jiného, odmítám volat někomu cizímu a mám strach se dokonce objednat k doktorovi a když se mě někdo ptá na cestu tak radši řeknu že nejsem zdejší. Začíná mi to stěžovat život a ovlivnuje to moji práci protože v prácí se s lidmi prostě bavit musím. Byla bych ráda kdyby mi někdo dokázal pomoci. Děkuju mockrát
Avatar

Jana Rašková Ottová

Odpověď odborníka:
Dobrý den, oceňuji velmi Vaši odvahu napsat k nám do poradny, když nemáte ráda sociální interakce, i toto je jedna z nich. Zároveň si vážím Vaší otevřenosti, se kterou svůj problém popisujete. A také uvědomění, že se problém zhoršuje, ne vždy je totiž snadné si to připustit. Pokud vnímáte, že Vám to již ztěžuje život, podpořila bych Vás obrátit se na odbornou pomoc psychologa či psychiatra. Obecně lze říct, že pokud se vyhýbáme situacím, které nám způsobují nepříjemný pocit, rychle si na to navykneme. Vyhnutí umožní ulevit si z akutního stresu (na chvíli je líp), vede však ke snížení sebedůvěry. Vzniká tak bludný kruh – čím více se situacím vyhýbám, tím větší strach z nich mám. Dobré by bylo prozkoumat, co Vás od kontaktu s lidmi vlastně odrazuje a zmapovat podobu Vašeho strachu. Zda cítíte stud, nebo se bojíte, že budete druhými odmítnuta, nebo že se ztrapníte, a podobně. Je řada dalších otázek, které by pomohly zpřesnit, co konkrétně za Vašimi obavami stojí, jaké myšlenky Vám běží hlavou a jaké emoce prožíváte. Dále je několik možností, co pro sebe můžete udělat. Jedna z cest je medikace, s jejím užíváním se změní biochemická nerovnováha v mozku, a tím se sníží úzkost. Obtížnější cesta je naučit se zvládat svoji úzkost a strach ze sociálních situací pomocí expozic. Expozice znamená vystavit se situaci, které se obávám, a vydržet tam, dokud úzkost nepoklesne. Strach, který se během expozic objevuje se postupně učíte překonat. Dále je možné naučit se novým sociálním dovednostem, tedy postupně se učit chování v nových situacích. Také techniky jako zklidnění dechu a aplikovaná relaxace pomáhají zmírnit napětí před obávanou situací nebo přímo při ní. Některé přístupy se také snaží o změnu myšlení o tom, čeho se bojíte a učí zbavovat se iracionálních myšlenek (např. Propotím tričko a všichni se mi budou smát!), a nahrazovat je myšlenkami konstruktivními, které pomáhají, jsou pravdivější a více odpovídají dané situaci. Tímto způsobem pracuje kognitivně behaviorální terapie, která se ukazuje ve zvládání úzkosti a strachu jako velmi účinná. Věřím ale, že jakákoliv odborná psychologická pomoc Vám může být v této situaci užitečná. Pokud máte strach objednat se k odborníkovi sama, můžete poprosit o pomoc někoho z blízkých, kdo Vás podpoří a třeba i doprovodí. Rozhodně bych to ale již déle neodkládala. Držím Vám moc palce a přeji hodně štěstí.
Avatar

Jana

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, trochu vím, o čem píšete, protože v mládí jsem to měla podobně. Pak mě ale postupně život donutil se takovým interakcím vystavovat a překonala jsem to. Myslím, že začít se kontaktům vyhýbat může celý problém jen zhoršovat. Asi to platí o všem - v čem není trénink, to jde člověku hůř a hůř. První, co tedy můžete udělat, postupně se nepříjemným situacím naopak vystavovat. Tím zjistíte, že vlastně nebylo čeho se bát. A kdyby to bylo nad vaše síly, může být velmi nápomocná psychoterapie, ve které můžete zjistit, kde váš problém vznikl, ale hlavně jak se ho postupně zbavit - některé věci jdou prostě s pomocí druhého líp. Sama jsem z psychoterapie měla velký užitek a vlastně mi nejspíš zachránila život. Určitě mi pomohla se v životě cítit daleko lépe. Přeji vám, ať se vám to taky podaří.


Zpět na seznam