myšlenky na sebevraždu

Dobrý den, sebepoškozování a úvahy nad sebevraždou jsou opravdu pádným důvodem, proč bez zbytečných odkladů vyhledat odbornou péči psychologa či psychiatra (mnohdy nejlépe obou). Přijde mi skvělé, že tak chcete učinit a na zlepšení pracovat. Pokud měl podobné potíže bratr, nabízí se možnost toho využít. Například tak, že ho požádáte o pomoc a podporu při diskusi s rodiči – dost možná zažíval podobné dilema jak jim to říct a mohl by pro vás mít pochopení. Další možností je se na bratrovu zkušenost odvolat a rodičům sdělit „děje se mi asi něco podobného, jako tenkrát bráchovi..“. Pokud je pro začátek těžké o tom mluvit přímo, můžete to rodičům třeba napsat s tím, že si o všem následně promluvíte. Pokud byste potřeboval nějakou formu pomoci (např. hledání dalších způsobů, kontakty kam se obrátit..) můžete zavolat na Linku bezpečí. Držím palce !

Dobrý den. Děkuji za Vaší důvěru. Ve svém dotazu se ptáte na radu, jak si říct o pomoc rodiny při řešení Vašich zdravotních problémů. Domnívám se , že nejtěžší je asi najít vhodný okamžik a odhodlat se. Zmiňujete bratrovu zkušenost s depresí. Možná bych ho poprosila o podporu a společně s ním informovala rodiče. Domnívám se , že když upřímně sdělíte Vaším rodičům vše , co Vás tíží, budou mít pro Vás pochopení a situaci začnou řešit. Ve svém dotazu píšete , že" uvažujete nad sebevraždou". Já jsem měla pocit bezvýchodnosti jednou v životě. Dodnes si to pamatuji. Stála jsem na mostě a přemýšlela , že skočím. Projevil se ve mně ale bojovník a našla jsem hned několik důvodů proč žít. Dokáži ale pochopit, že se někdy člověk cítí sám a nepochopen a potřebuje si s někým promluvit. V takovém případě se můžete obrátit telefonicky na Linku bezpečí. Hodně štěstí a odvahy při řešení Vaších zdravotních problémů. Katka