Myšlenky na smrt

Dobrý den. Ráda bych se zeptala. Léčím se s bipolární depresí. Docházím několik let na terapie. Dříve psychologové cca na půl roku, po dvou letech. Teď dlouholetá terapie u jednoho psychologa, který mi „sedl“. Poslední dobou ale je terapie nějakým způsobem narušená z více důvodů. Krom toho se začínají otevřeně řešit sebevražedné myšlenky, téma smrt. Jednak otevřeně mluvíme o sebevraždě, což už samo o sobě je pro mě náročné téma a jednak mám pocit, že mě to vtahuje do toho řešit to téma i sama s ním, což mi je jednak nepříjemné, v tom smyslu, že cítím jako by ten terapeut byl v tom mém světě a myšlenkách se mnou, nevím, jak bych to popsala. Jednak v tom cítím silný pocit ohrožení , není mi to příjemné a jednak silný pocit bezpečí, což mi také není úplně příjemné a těmto pocitům moc nerozumím. Mám strach, aby mě ta terapie nepoložila kvůli těmto dvou pocitům, které jsou pro mě vzájemně těžké. Je na čase změnit terapeuta a nebo terapii vydržet?
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, jsem přesvědčen o tom, že prvním krokem by mělo být hovořit o těchto pocitech právě na terapii. Uvidíte, co to přinese. Může se ukázat, že právě tyto pocity poukazují na něco důležitého. Možná zjistíte, že pro podobně obtížná témata či debaty potřebujete nějakou podporu nebo změnu v komunikaci - od terapeuta nebo od sebe. Možná to přinese něco zcela jiného.. Přišlo by mi škoda, z těchto důvodů měnit psychoterapeuta, tím spíše, že jste jinak spokojená. V terapii může opravdu být někdy vhodné "vydržet a prokousat se těžkým obdobím / tématem", zároveň se však snažím se svými klienty hledat způsoby, jak to učinit snesitelnějším a snazším. Přeji, ať je pro vás psychoterapie i nadále přínosem a podporou.
Avatar

Jana

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, moje zkušenost s terapií je, že právě naše pocity je důležité terapeutovi sdělovat. Tím spíš, když píšete, že vám sedí a máte z terapie dobrý pocit. Může to odhalit něco důležitého pro její další průběh a výsledek. A právě smíšené nebo protichůdné pocity mohou být důležitou informací, i když je někdy pracné, ji celou odhalit a pochopit. Rozhodně právě tak závažné téma jako sebevražda bych na vašem místě nepotlačovala. Osobně jsem dospěla k přesvědčení, že zrovna potlačování pocitů je v konečný důsledcích to nejhorší, co sami sobě děláme. Taky si nedovedu představit, že bych takové téma mohla řešit s někým novým. Někdy mi v terapii právě prozkoumání témat, která byla těžká a nepříjemná, nakonec přineslo ten největší užitek. Máte pravdu, chce to trpělivost i velkou odvahu. A abyste od terapeuta dostala dostatečnou podporu, je důležité mu sdělovat, jak vám je, co s vámi témata dělají. Společně pak můžete objevit "poklad". V delší terapii jsou různá období, je to normální. Na vašem místě bych tedy zkusila vydržet a být otevřená. Hodně sil a štěstí.


Zpět na seznam