Nedokáži věřit lidem.
Dobrý den. Je mi 16 let a již nějakou dobu (asi kolem půl roku) nedokáži věřit lidem.
Nedokáži věřit pozitivním, nebo hezkým věcem. Nejvíce si toho všímám, když mi někdo řekne nějakou pochvalu. Pokud mě někdo pochválí, myslím si, že to říká jen tak a že pravda je úplně jiná. I přesto, že chci věřit tomu, že se mi to povedlo, najdu tam jakoukoli chybu. Nedokáži již ani věřit, že mi někdo řekne, že je můj přítel. Vím, jak se chovám a jak vypadám, a ani já sám bych ze sebou nepřátelil. Pořád si myslím, že se mne všichni snaží jen nějak využít. Rád bych věřil lidem, které bych měl nazývat přáteli. Je to na psychiatra? Mám se s tím smířit? Nebo se snažit to tak nevidět? Omlouvám se, pokud je tento dotaz poněkud chaotický a možná ani nedává smysl. Nevím prostě, jak svůj "nevěřící" stav popsat. Předem děkuji za odpověď.
Michael Kostka
Odpověď odborníka:
Dobrý den. Váš dotaz mi nepřijde chaotický, avšak pro zodpovězení vašich otázek, tím spíše navození změny, by bylo potřeba delšího a opakovaného rozhovoru. Z toho co píšete není zřejmé, zda z nějakého důvodu reálně nemáte důvod okolí důvěřovat, nebo jde o nedůvěru spíše neopodstatněnou. Ta může být navíc založena na nepřiměřeně zobecněné zkušenosti. Důležitý pak může být i celý kontext vaší životní situace – v jakém prostředí jste žil a žijete, kdy a za jakých okolností jste s tím začal mít problémy, jak vnímáte vyhlídky do budoucna apod.
Řešením pak může být kombinace následujícího: Podrobné zmapování toho, co se ve vás děje a práce na přiměřeném („reálném“) pohledu na mezilidské vztahy. Vytváření a rozvíjení vyvážených a hodnotných vztahů. Rozvíjení sebe sama takovým způsobem, abyste se sebou byl spokojenější. Pokud budete mít sám na sebe pozitivní pohled, je pravděpodobné že připustíte, že vás tak mohou vnímat i ostatní.
Pochyby, nejistoty i nespokojenost jsou běžnou součástí dospívání. Pokud trvají delší dobu a mají negativní dopad na běžný život, je na místě vyhledání odborné pomoci. Tou může být psychoterapie u psychologa či psychoterapeuta.
Držím vám palce!
Agáta
Odpověď peer poradce:
Ahoj. Díky za dotaz. Mimochodem mi nepřipadá vůbec chaotický. Nedůvěra k lidem může být i docela reálný problém, spíše společenský, než psychický. Opravdu existují lidé, kteří ty druhé využívají. Zda lidé využívají tebe, to nevím. V 16ti letech se trápí spousta lidí, ať už z důvodů, které jsi popsal, nebo třeba pro lásku. Ti starší, jako jsem já, mají někdy tendenci říkat, že se to změní a že je to věkem. Pravdou je, že v šestnácti člověk ještě společensky zraje, i psychika se mění a pro nás okolo je někdy těžké poznat, co už je na psychiatra a co ještě ne, protože vy mladí se nám měníte před očima. Ale tipla bych si, že na psychiatra to není, spíše možná na psychologa, to kdyby se to nějak stalo ještě těžší. Doufám, že se tvůj "nevěřící" stav tedy zase upraví. Věřit v něco, někomu, něčemu je totiž opravdu důležité a právem se člověk trápí, když ho víra, či vlastně důvěra opustí.
Zpět na seznam