Nedokážu chodit do školy
Dobrý den, jsem studentka druhého ročníku na střední škole a mám, pro mě velice závažný blok. Už v minulosti jsem měla velké problémy se sebevražednými sklony a přijde mi, že to nijak neustupuje. Od doby co jsem začala chodit na střední se vše akorát drasticky zhoršilo. Trpím velkými sociálními fobiemi, úzkostmi a ničí mi to každý den. Dojíždění do školy je pro mě peklo, několikrát denně ve vlaku potkávám lidi, kteří mě zesměšňují a vyvolávají ve mně ty nejhorší možné pocity.Bohužel, jeden z těchto lidí tento rok přestoupil na moji školu, tak ho vídám i tam. S tímto problémem jsem se snažila vypořádat mnoha způsoby. Hledat si nové záliby, zabavit svůj mozek jinými myšlenky, změnit pohled na svět. Nic mi nepomáhá. Ale poznala jsem kluka ode mě ze třídy. Měli jsme toho spolu moc společného a měla jsem ho doopravdy ráda, myslím že i on mě. On byl jediný, který mi z hlavy všechno špatný dokázal zahnat, aspoň v ten moment toho okamžiku, kdy to bylo nejhorší. Avšak, teď mě z ničeho nic odřízl, nemá zájem se se mnou bavit a já mu v tom nemohu nijak zabránit. Mám pocit, že doopravdy jediná věc, která mi pomůže je dočasné dálkové studium, ale to na mé škole není možné. Doopravdy nevím co už dělat. Myslíte, že zažádání u psychologa, či školy bych mohla zůstat na nějakou dobu doma?
Michael Kostka
Odpověď odborníka:
Dobrý den, na základě doporučení psychologa (především pokud by byl z pedagogicko-psychologické poradny) by vám pravděpodobně vyšla škola vstříc v možnosti individuálního studijního plánu, který může mít i podobu omezené docházky, jako je tomu při dálkovém studiu. Samo o sobě by to však spíše než řešení bylo vyhnutí se krajně nepříjemné situaci. Nebo se mýlím? Dočasné odlehčení od zátěže spojené se školou může být někdy na místě, může však vést i k tomu, že člověk se zátěžové situace začne obávat ještě více a o to hůř se k běžnému režimu vrací.
Z toho, že se sama snažíte si nějak pomoc, usuzuji, že jste ochotná do změny investovat energii a úsilí. Pokud vaše snaha nepřináší dostatečné výsledky, bylo by vhodné, abyste začala docházet k psychologovi a ve spolupráci s ním pracovala na zvládnutí úzkostí, sociálních potíží atd.. Ty jsou pravděpodobně jedním z kořenů toho, proč se vám do školy těžko chodí.
Pokud se nebude dařit úzkosti zvládnout s pomocí psychoterapie, bylo by na místě využít alespoň na přechodnou dobu pomoci, kterou přináší psychiatrické léky.
Držím vám palce!
Bára
Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Děkuji za Váš doraz. Zmiňujete se zde o nepříjemných úzkostech, které Vám znesnadňují studium i vztahy s přáteli. Sama jsem něco podobného zažila. Měla jsem velké problémy s komunikací. Bála jsem se před ostatními mluvit, do hodin jsem raději chodila pozdě, abych se vyhnula konverzaci se spolužáky na chodbě. Jezdívala jsem jinými spoji domů, abych nikoho nepotkala. Bylo to velice vysilující a smutné, protože jsem zůstala sama. Když už toho bylo moc, také jsem pomyslela na sebevraždu a to byl moment, kdy jsem si řekla, že s tím musím něco radikálního dělat a vyhledala jsem odborníka. Psychiatr opravdu nejdříve předpokládal, že trpím sociální fóbií. Moje stavy se pak staly psychotické, takže moje léčba se ubírala jiným směrem, ale to není podstatné. Důležité je, že i se sociální fóbií se dá pracovat. Existuje terapie a v ní je dobrá spolupráce s psychiatrem, psychologem. Pracuje se s úzkostí, s relaxačními technikami, takzvanou expozicí (kdy se člověk postupně vystavuje zátěži). Za sebe bych jen doma nezůstávala, pokud by to nebyl pečlivě probraný krok s odborníkem. Přeji mnoho sil!
Zpět na seznam