Nemusím lidi a jejich zbytečný řeči

Dobrý den, už pár let zjišťuji, že mi je nejlépe doma, když jsem sama. Nesnáším lidi a ještě víc nesnáším jejich zbytečný řeči.. úplně to ze mě vysává energii a kazí mi to náladu. Ráda se bavím jen s tím, s kým chci. Jenže samozřejmě to nejde, např. v zaměstnání atd.. Docela mi to omezuje život.. s mým mužem jsme v souladu, ten mi nevadí. Ovšem když vyrazí na pár dní na ryby, tak jsem za tu samotu ráda. Nebojím se komunikovat, řekla bych, že mi to jde až moc dobře, ale musím se přetvařovat a to ne vždy jde, tak jsem občas podrážděná a nepříjemná.. Nevíte prosím, jak s tím pracovat? Napadla mě meditace.. nebo něco po čem bych se mohla dát trošku do pořádku po psychické stránce, co se týče těch lidí.. abych to dokázala lépe zvládnout a nebyla neustále podrážděná, když nemám náladu na lidi :-( Děkuji moc.
Avatar

Jana Rašková Ottová

Odpověď odborníka:
Dobrý den, domnívám se, že je úplně normální, že někdo má kontakt s lidmi raději, ve společností se cítí příjemně, a naopak někdo jiný vyhledává spíše samotu a hovořit s lidmi mu nedělá dobře, jako popisujete právě Vy. Zdá se, že máte celkem jasno v tom, s kým se bavit chcete a s kým ne. Pokud hledáte cestu, jak lépe zvládat komunkaci i s lidmi, se kterými Vám to není příjemné, určitě chci v první řadě podpořit odpověď naší peer poradkyně, vystihla vše podstatné. Dovolím si ještě hypotézu, že někdy nás kontakt s druhými "vysává" proto, že si je takzvaně "pustíme k tělu" více, než je nutné. Respektive, že hovor s nimi na nás doléhá více, než bychom chtěli, naše pozornost u nich je více napjatá, často si hovor přehráváme v hlavě i po jeho skončení, jsme jaksi více angažovaní v daném kontaktu, byť si to na první pohled nemusíme plně uvědomovat. Pak může být řešením hledat způsob, jak si držet právě takový odstup od druhých, jaký potřebujeme, jak sami sebe ochraňovat a opečovat. Nemusí to být ale vůbec Váš případ. Můžete mít více introvertní rysy, pro takové lidi je typické, že nevyhledávají kontakt s větším množstvím lidí, mají rádi samotu, hodně přemýšlí, a mají další související rysy. Někdy i samotné pochopení, že v tom nejste sama a lidé s podobným nastavením je více, může znamenat úlevu. Vhled do dané dynamiky Vám může přinést také konzultace s odborníkem, psychologem. Můžete také nahlednout do literatury na zmíněná témata. Držím Vám palce a přeji hodně štěstí.
Avatar

Katka

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Děkuji za Váš dotaz. Vedl mě k zamyšlení, jak to mám s lidmi vlastně já. Domnívám se , že nemít každý den náladu na lidi, je normální. Já mám to štěstí, že mám v práci kolem sebe lidi, co mám ráda a ráda se s nima bavím. / Pracuji v malém kolektivu/. Přemýšlela jsem, jak bych to řešila, být na Vašem místě. Myslím , že bych se v práci stáhla a komunikovala jenom o nezbytných nebo neutrálních věcech. Domnívám se , že na touze být sám, není nic špatného. V zásadě by Vám to ale nemělo vadit. Vy vyjadřujete jistou obavu z komunikace s některými lidmi. Možná by stálo na zamyšlenou, zda mají něco společného, co Vám na nich vadí. Co Vám brání být k nim upřimná, co Vám brání jim vlastně dát najevo, že nejsou jaksi Vaše "krevní skupina, " a nebo že dnes nemáte náladu se s nima bavit. Meditace je dobrý nápad. Napadá mě jóga, která pomáhá zklidnit mysl, naučí správně dýchát. Pomáhá i procházka přírodou. Alespoň mě ano. Zvážila bych i spolupráci s psychologem, Očekávala bych od něho , že vnese světlo do otázek, které mě při čtení Vašeho dotazu napadaly. Záleží ale na Vašem rozhodnutí. Je možné , že to pro Vás není důležité vědět. Přeji hodně štěstí a psychické pohody. Katka


Zpět na seznam